Kazaňské sněhy. Dramatická montáž z částečně autobiografických povídek Maxima Gorkého

19. únor 2023

Příběh zrání mladíka, který přišel do Kazaně s touhou studovat, ale nedokáže překročit sociální bariéry a prokousává se životem jako pekařský dělník. Když na něj navíc dopadne neúspěch v lásce, rozhodne se spáchat sebevraždu. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová dramatizace: Lubomír Krupica
Osoby a obsazení: Alexej Peškov (Jaroslav Kepka), Nasťa (Klára Jerneková), Táňa (Viola Zinková), Houslista (Josef Chvalina), Profesor (Zdeněk Martínek), Medik (Karel Richter), Hlídač (Svatopluk Skládal), Pekař (Vladimír Brabec), Pekař (Václav Postránecký), Pekař (Alfred Strejček), Ponocný (František Kovářík), Lékař (Zdeněk Ornest), Pacient (Vladimír Švec) a další
Dramaturgie: Jaromír Ptáček
Hudba: Jiří Smutný
Režie: Josef Melč
Natočeno: 1972

Maxim Gorkij během svého dobrodružného a také strastiplného mládí pobýval v Kazani od podzimu 1885 do jara 1887. Tehdy se neúspěšně pokusil o přijetí na místní univerzitu a začal pracovat jako pekařský dělník v pekárně V. S. Semjonova. Toto období popsal v díle Moje university, ale také v povídkách Pekař Semjonov, Konovalov, Dvacet šest a jedna nebo v Příběhu z Makarova života. V poslední jmenované povídce se Gorkij vrátil ke svému pokusu o sebevraždu, ke kterému došlo v prosinci roku 1887.

„V prosinci jsem se rozhodl, že se zabiji. Pohnutku toho rozhodnutí jsem se pokusil vylíčit v povídce Příběh z Makarova života. Nemluvíme-li o literární hodnotě, je v ní něco příjemného – jako kdybych byl překročil sám sebe," napsal Gorkij později.

autor: Jaromír Ptáček
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.