Kavkazské elegie. Moderní evropská hudba s prvky místních tradic

24. leden 2021

Hudba z jižních postsovětských republik v sobě často spojuje výdobytky moderní evropské hudby s prvky místních hudebních tradic. Z tohoto spojení vyrostla řada skladatelů, o kterých se svět dozvěděl až po rozpadu Sovětského svazu, v době, kdy jejich hudba začala pronikat na mezinárodní scénu.

Díky interpretům, jako Kim Kashkashian, The Hilliard Ensemble, Kronos Quartet jejich tvorba dnes spoluutváří podobu soudobé hudby. Futurissimo nám představí jména, jako Tigran Mansurian, Franghiz Ali-Zadeh, Alexander Knaifel a další autory, jejichž domovem je Arménie, Ázerbajdžán a Uzbekistán.

Tigran Mansurian se narodil Libanonu, v jedné z arménských rodin rozptýlených po celém světě po událostech z konce 1. světové války. V roce 1947 se jeho rodina přestěhovala zpět do Arménie, kde Mansurian získal hudební vzdělání na Jerevanské konzervatoři, které se stal později ředitelem. V 60. letech se zajímal o tehdejší evropskou avantgardu, ale postupně se u něho prohlubovalo přesvědčení o důležitosti napojení na místní hudební tradice. Svou Arménii na hranici Evropy a Asie považoval za místo, kde se setkává západní a východní kultura a rozhodl se, že jeho hudba musí čerpat svou energii z tohoto plodného spojení. V dobách Sovětského svazu byl známý spíše lokálně jako autor koncertní a filmové hudby. Teprve od 90. si jej začalo všímat vydavatelství ECM Records, které postupně vydalo většinu jeho významnějších děl v interpretaci skvělých mezinárodních souborů.

Čtěte také

Skladba Confessing With Faith (vyznání víry) pro 4 hlasy a violu je psána na arménský duchovní text, jehož autorem je Nerses Šnorhali (Nerses IV, zvaný Milosrdný) katholikos arménské apoštolské církve ve 12. století. Nerses byl nejen skvělý básník a autor duchovních textů, ale ve své době se vyznamenal také svým úspěšným politickým úsilím o mír v oblasti a o sblížení různých křesťanských církví i různých náboženství.  

Mansurianovo Requiem pro sbor a orchestr je věnováno obětem arménské genocidy na konci 1. světové války. Má tradiční formu vystavěnou na textu latinské zádušní mše, ale svou hudební výbavou však nezapře Mansurianovy kavkazské kořeny.  

Mladší Mansurianův krajan Tigran Tahmizyan má ještě blíže k arménské hudební tradici. Jeho skladba A Cool Wind is Blowing je pro smyčcové kvarteto a tradiční dechový nástroj zvaný duduk.     

Franghiz Ali-Zadeh je ázerbajdžánská skladatelka, která vystudovala a začala svou kariéru ve své rodné zemi ještě v dobách Sovětského svazu. Zajímala se o avantgardní evropské proudy, avšak kořeny jejího hudebního jazyka tkví v domácí tradici folklórní hudby.

Čtěte také

Z mnoha ázerbajdžánských hudebních tradic jí učaroval zejména tzv. mugham – místní hudební žánr kombinující instrumentální improvizaci a vokální projev spojený s tradiční poezií. Mugham není lidová hudba, je to spíše velmi sofistikovaný umělecký projev, který má své školy už od 19. století. Franghiz Ali-Zadeh se inspirovala živelnou energií této hudby a využila její stupnice a rytmy. Její skladba pro smyčcové kvarteto se jmenuje Mugham Sayagi a premiéroval ji americký Kronos Quartet, což pro ni to znamenalo počátek úspěšné mezinárodní kariéry. 

Dimitrij Janov-Janovskij pochází z Uzbekistánu, kde patří mezi prominentní skladatele. Kronos Quartet hrál jeho skladbu Lacrymosa pro soprán a smyčcové kvarteto, která má podobu litanie s naléhavě se opakujícím motivem. Zpěvního partu se ujala sopranistka Dawn Upshaw. 

Rovněž z Uzbekistánu pochází skladatel Alexander Knaifel dnes žijící v Moskvě. Knaifel byl původně violoncellista, studoval u Mstislava Rostropoviče a poté, co se dal na skladatelskou dráhu, věnoval violoncellu rozsáhlou sólovou skladbu nazvanou Žalm 51 a na jednom z jeho autorských CD ji hraje sám Mstislav Rostropovič. Jeho skladba Amicta sole pro soprán a orchestr je inspirovaná textem ze Zjevení sv. Jana, kde ústřední postavou jednoho výjevu je Mulier Amicta Sole – tedy žena oděná sluncem.    

Program:

Tigran Mansurian: Confessing With Faith III - Lento sostenuto, semplice. Kim Kashkashian - viola, The Hilliard Ensemble

Tigran Mansurian: Requiem. Mnichovský komorní orchestr, RIAS Kammerchor, sólisté: Anja Petersen, Andrew Redmond. Dir. Alexander Liebreich.

Tigran Tahmizyan: A Cool Wind Is Blowing. Kronos Quartet, Dživan Gasparian - duduk

Franghiz Ali-Zadeh: Mugam sayagi. Kronos Quartet

Yanov-Yanovski: Lacrymosa. Dawn Upshaw - zpěv, Kronos Quartet

Alexander Knaifel: Amicta sole. Tatiana Melentieva, Orchestr státní ermitáže Sankt Petěrburg, dir. Arkadij Steinlucht

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.