Káva u Kische – cyklus rozhovorů Oty Nutze a Jiřího Vejvody o lidech, věcech a událostech
Od poloviny ledna roku 1990 se na stanici Praha tehdejšího Československého rozhlasu začal týden co týden objevovat cyklus hodinových interview „o lidech, věcech a událostech“ pod názvem Káva u Kische.
Publicisté Ota Nutz a Jiří Vejvoda si do své imaginární rozhlasové kavárny zvali nejrůznější osobnosti kulturního, společenského nebo politického života a rozmlouvali s nimi v pozoruhodně komorní atmosféře o tématech, kterým tichá rozmluva kromobyčejně svědčí.
Oba jmenovaní autoři byli od listopadu 1989 s mikrofonem našeho rozhlasu velice blízko událostem a proměnám tehdejší společnosti. Natáčeli s prezidentem Václavem Havlem, cestovali s jeho delegacemi, vedli dialogy se zahraničními hosty – zpočátku hlavně ve zpravodajském tónu. Káva u Kische dovolila víc – víc analytiky, víc diskuse, víc názorů, víc vzpomínek… Ideální hodinka pro sobotní rozhlasové odpoledne.
Řada tehdejších interview vyšla později knižně, ale uceleného opakování se pořady cyklu Káva u Kische nikdy nedočkaly. Po čtvrt století se k nim chceme vrátit na stanici Vltava ve výběru, který budeme od června uvádět v sobotu ráno od půl sedmé. Na jedné straně tím chceme vyjít vstříc posluchačům, kteří v tuto dobu na noční službě nebo za volantem marně hledají v éteru kultivované mluvené slovo a na straně druhé je to příležitost, jak Kávy u Kische postupně zařadit do našeho iRadia, aby tato interview byla k dispozici podle libosti.
Poslech rozhovorů Oty Nutze a Jiřího Vejvody s odstupem 25 let není jen návratem do doby těsně po tzv. sametové revoluci. Je to vzácná možnost slyšet, jaké názory tehdy byly aktuální, či jakým způsobem se přemýšlelo o budoucnosti, kterou dnes žijeme coby současnost. Máme jedinečnou příležitost sledovat, jak jsme se my sami posunuli ve svých názorech, kde jsme kupříkladu slevili oproti tehdejším ideálům a morálce, popřípadě u jakých témat došlo k pozitivnímu posunu.
Pořady Káva u Kische z let 1990 až 2000 jsou v neposlední řadě ukázkou brilantní rozhlasové práce s atmosférou, myšlenkou, doprovodnou hudbou, kompozicí interview a podobně.
Nejposlouchanější
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
-
Jacques Cazotte: Zamilovaný ďábel. Ivan Trojan jako šlechtic, který si zahrává s temnými silami
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka