Kašlu na všechno a jdu si číst Miłosze!

12. září 2018
Czeslaw Milosz

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.


Komponovaný večer věnovaný Czesławu Miłoszovi. Na polského básníka, esejistu, prozaika, překladatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu vzpomínají jeho přátelé, spolupracovníci a vykladači jeho díla Adam Michnik, Jerzy Illg, Adam Zagajewski, Lukasz Tischner, Jan Polkowski a Grzegorz Gauden. Součástí pořadu je také rozhovor, který s Czesławem Miłoszem natočili v roce 2003 v Krakově autoři pořadu Jaroslav Šubrt a Miloš Doležal. Poslouchejte on-line do 18. září 2018.

Milosz jako literární kontinent i jako svědek 20. století – Litevské kořeny – Profesorem nad sanfranciským zálivem – Nobel nebyl smrtícím polibkem – Milosz a Krakov – Milosz, Brodskij a Heaney – Dva kroky dopředu, jeden vzad – Job, Mickiewicz a Weilová – Milosz, šeříky a básnické rituály – Milosz a Čapek – Byl jsem v nebi – Kde bych měl být pohřben?

Ve svém životě Miłosz na vlastní oči viděl a na vlastní kůži pocítil obě světové války, byť tu první vnímal ještě dětskýma očima. Prožil vzestup a pád dvou totalitních impérií a jako exulant přežil ve Francii a později v USA i válku třetí, „studenou“, po jejímž skončení se mohl vrátit do své vlasti a prožít v ní poslední více než desetileté umělecky velice plodné období života.

Svoji zkušenost a vnitřní boj s „démonem souhlasu“ totalitního pokušení vyjádřil v knize Zotročený duch (1953), která otevřela oči i mnohým v českých končinách, poté, co vyšla v samizdatu. Ale Miłosz byl vždy především básníkem, který v sobě dokázal naprosto organicky propojit vědění se senzitivností a o němž Josif Brodski prohlásil:

Bez sebemenšího zaváhání říkám, že Czesław Miłosz je jedním z největších básníků naší doby, jestli ne vůbec největším. I když odejmeme jeho veršům stylistické bohatství jeho rodné polštiny a zredukujeme je na pouhý obsah, stále stojíme tváří v tvář mysli tak drsné a neústupné, mysli tak horlivé, že jediná analogie, která mě v tuto chvíli napadá, je přirovnat ho k některému ze starozákonních hrdinů – nejspíš asi k Jóbovi.
Josif Brodski

Jak známo, básníkovým rodištěm byly litevské Šetejny, kde prožil i část svého dětství a mládí. Vysokoškolská studia absolvoval na univerzitě Stefana Bátoryho ve Wilně (dnešním Vilniusu). Po napadení Polska německými a sovětskými vojsky se přes Rumunsko dostává do Varšavy.

Po skončení války se poprvé na krátký čas usazuje v Krakově, odkud odchází do diplomatických služeb. Ve Francii pak volí osud exulanta. Od roku 1960 působí na katedře slovanských jazyků a literatury na University of California v Berkeley ve Spojených státech. Do Polska přijíždí poprvé po letech v roce 1981, kdy mu Katolická univerzita v Lublinu uděluje doktorát honoris causa.

V roce 1988 vychází v krakovském nakladatelství Znak jeho sbírka Kroniky a o rok později soubor esejů Metafyzická pauza. Krakovský Znak se tak stává jeho „domovským“ nakladatelstvím, a to je také patrně hlavním důvodem, proč se právě Krakov stává městem, kde Czesław Miłosz postupně nachází svůj nový domov. Od roku 1989 žije tedy střídavě v Krakově a v americkém Berkeley. V roce 1993 vychází ve Znaku jeho kompletní básnické dílo a krátce nato se v Krakově usazuje natrvalo. Tam také 14. srpna 2004 umírá v požehnaném věku devadesáti tří let.

Připravili: Jaroslav Šubrt a Miloš Doležal

V ukázce z pořadu Mezi východem a západem účinkují Ilja Racek a Markéta Jahodová.
Pořad doprovází hudba polských skladatelů Wojciecha Kilara a Henryka Mikolaje Góreckého.
Účinkují Jana Franková Doležalová, Jiří Hromada, Jan Vlasák, Miroslav Táborský a Miroslav Hanuš.
Natočeno v roce 2011.