Karoly Cserepes ukazuje krásu původních lidových melodií

Ilustrační foto

Maďarský skladatel Karoly Cserepes pracuje s archivními nahrávkami romských muzikantů, vytváří z nich remixy a přitom maximálně zachovává jejich původní charakter.

Skladatel a hráč na flétny Karoly Cserepes patří k nejvýznamnějším postavám hnutí, které od 70. let minulého století znovuobjevovalo kořeny maďarské lidové hudby. Patnáct let strávil s průkopnickou skupinou Vízöntő, komponuje scénickou hudbu a v posledních letech má velký ohlas jeho práce s archivními terénními nahrávkami romských kapel.

Formou patří jeho alba do kategorie zvané remix, což je kombinace existujících nahrávek s dotáčenými akustickými či elektronickými nástroji. „Nejsem ale DJ, jsem skladatel," vysvětluje Cserepes. Jeho remixy jsou skutečná autorská tvůrčí díla na rozdíl od rutinních remixů, které původní nahrávku jen dobarvují studiovými triky. Cserepes tvrdí, že svojí hudbou chce vyprávět příběh a poukazuje na obal svého nového CD, na který si vybral výřez z obrazu Marca Chagalla: ten zachycuje housle a domácí zvíře, kozu.

Cserepesovým cílem nejsou elektronická kouzla, ale snaha ukázat krásu původních lidových nahrávek, s nimiž pracuje jako s kostkami stavebnice. Své poslední album pojmenoval Black lake, Černé jezero, což je doslovný překlad jména vesničky v Rumunsku, kde před 30 lety sbíral staré lidové melodie.

Odkud vlastně čerpá Karoly Cserepes lidové melodie, z nichž vytváří nové skladby? Zatímco na území dnešního Maďarska vesnickou hudbu přetransformovala civilizace do městské kavárenské podoby, autentické styly stále najdeme v horských údolích v Transylvánii na území dnešního Rumunska, kde vedle Rumunů žijí i maďarské a romské menšiny.