Karlínská Invalidovna by mohla být v budoucnu velkým komunitním centrem. Containall chce i do Brna
Jak se kulturním iniciativám daří v Praze oživovat veřejný prostor? Zástupci karlínské Invalidovny a skupiny Containall přibližují svůj program a cíle.
V roce 2016 se část pražské veřejnosti postavila proti záměru státu vydražit barokní budovu karlínské Invalidovny z 18. století. Petice proti komerčnímu využití prostoru požadovala, aby Invalidovna byla otevřená Pražanům. Objekt nakonec skončil v rukách Národního památkového ústavu. „Pak jsme začali přemýšlet o tom, že by mohlo v ní být něco lepšího, než aby z ní byla státní galerie nebo kanceláře,“ vypráví Aleš Zemene ze spolku Iniciativa pro invalidovnu, který z tehdejší petice vzešel. „Jsme každý trochu z jiného oboru, někdo z městského plánování, někdo z udržitelného bydlení, někdo z art managmentu a tak dál. Já sám jsem byl dlouho v zahraničí a pohyboval se po galeriích a různých kulturních institucích a po návratu mi tu dost chyběl nezávislý kulturní provoz, jaké jsem znal z Berlína nebo ze Španělska.“
Čtvrtina Invalidovny už nám je malá
Podle Zemeneho spolek zpočátku narážel na to, že model decentralizovaně řízeného kulturně komunitního prostoru u nás nemá tradici.
Čtěte také
Na tom, že se od letošního jara testuje takový provoz v jedné čtvrtině Invalidovny, má podle Zemeneho zásluhu kromě iniciátora původní petice Nisana Jazairiho také generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. „Ukazuje se, že bychom byli schopni snadno zaplnit celou Invalidovnu, jedna čtvrtina nám už teď začíná být malá a to jsme ještě nerozjeli ani rezidenční umělecké pobyty. Dneska u nás můžete narazit na komunitní zahradu, na letní kino, na různé vernisáže nebo můžete přijít do kavárny. Rádi bychom ještě měli sektor uzavřených ateliérů, zatím tam máme ateliéry jen otevřené celé veřejnosti.“
Containall mezi Stalinem, Malou Stranou a Stromovkou
Spolek Containall začal v roce 2013 provozovat kulturní centrum v prázdné budově v Cihelné ulici na Malé straně, kde tím přerušil turistický monopol na tuto oblast. „Turisti k nám chodili taky, místní byli rádi, že pro ně existuje i za rohem od Karlova mostu místo, kde si můžou dát pivo nebo přijít kvůli programu,“ popisuje začátek činnosti spolku Nátalie Mohoritová.
Čtěte také
Podle ní stejný záměr spojuje i další dva provozy Containallu, momentálně fungující na místě dřívějšího Stalinova pomníku a na kraji Stromovky fakt, že všechny oživují pusté kousky veřejného prostoru. „Snažíme se tam vytvářet nezávislou scénu a být nekomerční, nemáme velké sponzory, nemáme ty prostory nějak obrandované, to se nám daří držet.“
Podle obou zástupců pražských iniciativ je těžké si na sebe vydělat běžným provozem. „Výstava Pokoje, kterou jsme začali dělat v prvním Containallu na Cihelné by bez grantu nešla zorganizovat. Stalin a Containall ve Stromovce to zvládnou díky tomu, že jsou na skvělých místech, jsme tak schopni vydělat i na program, který děláme zadarmo.“ Vidina expandovat i do jiných měst se prý vznáší ve vzduchu, Containall by rád fungoval i v Brně, zatím ale brněnskou pobočku nezrealizoval.“
Poslechněte si celý pořad včetně hudebního výběru Jonáše Kucharského ze současného alternativního popu a rozhovoru Zdeňka Přidala s Hamiltonem Lee ze skupiny Transglobal Underground.
Související
-
Noční život je pro město hodnota. Kluby by měly vznikat v brownfieldech, říká noční starosta Prahy
Praha má nově funkci nočního starosty. Zatím se o něm psalo jako o někom, kdo má v centru Prahy ohlídat noční klid. Jan Štern chce ale noční život podpořit.
-
Komunitní zahrada nebo oživení prázdných domů. Univerzitní projekty rozhýbávají města
Univerzity už nechtějí být uzavřeným městem ve městě a snaží se propojovat studenty, akademiky a veřejnost. Pozvali jsme si zástupce několika studentských spolků.
-
Postavený dům nemá být prázdný, říkají zakladatelé databáze opuštěných staveb
„Důležité je, aby se o těch věcech mluvilo. Často totiž zmizí stavby v tichosti, aniž si toho všimneme,“ říká Petr Zeman, jeden ze zakladatelů portálu Prázdné domy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.