Karenina a Karamazovi. Klicperovo divadlo sází na ruskou klasiku
Klicperovo divadlo v Hradci Králové si v novém tisíciletí vybudovalo pověst divadla, které je proslulé originálním dramaturgickým výběrem svých děl a způsobem jejich zpracování. Výjimkou nejsou ani dvě adaptace klasické ruské prózy: Anna Karenina a Bratři Karamazovi.
Specifická tvář divadla se formovala pod vedením bývalých uměleckých šéfů divadla Vladimíra Morávka a později také Davida Drábka. Nevšední počiny, pro které by se vedení jiného regionální scény možná vůbec nerozhodlo, pokračují také se současnou uměleckou šéfkou Janou Sloukovou. Patří totiž mezi skupinu tvůrců, kteří iniciovali uvedení dvou inscenací ruských klasických románů v krátké době, což dříve nebylo v Klicperově divadle obvyklé.
Myslím si, že to vychází z mojí inklinace k moderním adaptacím klasických románů, klasických látek a v tomto ohledu jsou samozřejmě ruské romány skvělou inspirací.
Jana Slouková, dramaturgyně souboru
Jako jednu z prvních premiér sezóny 2018/2019 byla na hlavní scéně uvedena adaptace Anny Kareniny Lva Nikolajeviče Tolstého. V hlavní roli Anny se představila Sára Venclovská. Inscenaci režíroval Jan Holec, který má již zkušenosti rovněž s adaptací Dostojevského Uražených a ponížených.
„Já se snažím nějakým způsobem sledovat i různé dramatické soutěže a vůbec současnou ruskou dramatiku a myslím si, že problém je české prostředí, protože sociální, kulturní a politický kontext Ruska je nám dost vzdálený a neznámý,“ říká Jan Holec a přidává také konkrétní poznatky z práce na Anně Karenině.
A Studio Rubín jako líheň divadelních talentů

Víc než 50. let slouží sklep v Domě u tří korun na Malostranském náměstí v Praze divadlu. Radim Vašinka ho v roce 1967 získal pro tyto účely a za tu dobu jeho komorními prostory prošli významní divadelníci, jako například Zdeněk Potužil, Ondřej Pavelka, Eva Salzmannová, Petr Kolečko a mnoho dalších. Prostor měl mnoho jmen, ale dnes tomuto divadlo nikdo neřekne jinak než A Studio Rubín.
V sezóně předchozí vznikla v Klicperově divadle také adaptace Bratrů Karamazových Fjodora Michajloviče Dostojevského. Režírovali ji Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, tandem známý jako duo SKUTR. Jednalo se o jejich několikátou spolupráci s královéhradeckým souborem. Trpišovský reflektuje nejenom práci se zdejšími herci, ale také zpětnou vazbou, kterou od diváků ohledně inscenace dostává.
Já jsem čekal, že pro diváky to bude náročnější, než v reálu přicházejí reakce k nám.
Lukáš Trpišovský, režisér
Se svým dlouholetým spolupracovníkem dále v pořadu hovoří o specifikách adaptací zdánlivě neadaptovatelných románů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.