Fotograf Karel Cudlín: Zajímá mě mizející svět
V devadesátých letech našel fotograf Karel Cudlín mizející svět 200 kilometrů od Košic na Ukrajině. Dal se tu tehdy vidět život, který jsme u nás znali už jen z vyprávění prarodičů. Děti, které přišly domů ze školy, nazuly dřeváky a vyhnaly kozy na pastvu. Když jste se seznámili s místním učitelem, otevřela vám dveře celá vesnice.
Poprvé jsme přijeli v roce 1991, přesně v den, kdy v Moskvě internovali Gorbačova a vypukl puč, což jsme se dozvěděli náhodou u benzínové pumpy na východním Slovensku. Dojeli jsme až do Kyjeva, kde právě začínaly demonstrace za ukrajinskou nezávislost. Byl tam var a kvas, všechno se měnilo, mnohé věci se tehdy na Ukrajině děly vůbec poprvé.
K cestě na východ se rozhodl poté, co jako fotograf zdokumentoval odchod sovětských vojáků z našeho území. Zažil zde rozpad impéria, zhroucení místní měny, Oranžovou revoluci i demonstrace na Majdanu. Na Ukrajinu a do Ruska se vrátil více než čtyřicetkrát. Zajímal se také o místní židovskou komunitu a obnovu náboženských zvyků. Fotografie z cest do zemí bývalého Sovětského svazu, ale i dál do Izraele, jsou součástí monografie Karel Cudlín 1976-2016, kterou vloni vydalo nakladatelství Torst.
Starší žena v baretu držící v ruce fotku Václava Havla je jedním z nejpublikovanějších Cudlínových snímků. Podařilo se do něj dostat neuvěřitelnou atmosféru nadějí a naivního očekávání v listopadu 89. Jsem rád, že jsem tu dobu mohl zažít, říká Karel Cudlín, který se krátce na to stal jedním z oficiálních fotografů prezidenta Havla.
Přednost klasické fotografie vidí v její originalitě: bylo to rukodělné autorské dílo od začátku do konce. Digitál mu nabízí zase jiné možnosti. Při úpravách se ale většinou snaží postupovat stejně jako v temné komoře. Řemeslo fotografa se proměnilo, žurnalistická fotka se prolíná s občanskou, hranice uvnitř oboru se posouvají. V demokratizaci fotografie nevidí Karel Cudlín hrozbu. „Nové technologie ohromně zpřístupnily a usnadnily fotografování. A to je přece bezvadné!"
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
