Kapitoly z dějin subsaharských frankofonních divadel a dramaturgií. Jak se vyvíjelo africké dramatické umění?
Dějiny subsaharských frankofonních divadel: Griotské divadlo a „divadlo nestoudných rošťáků“
V 80. letech 20. století dochází ve vývoji západoafrických subsaharských frankofonních divadel a dramaturgií k novému obratu. Tvůrci se odvracejí od divadla, které má tendenci neustále se podobat „bílým vzorům“ a volají po „afričtějších formách“.
První snahy se objevují už v sedmdesátých letech, kdy s koncepcí tzv. griotského divadla přichází z Pobřeží slonoviny Niangoran Porquet. O tom, že kořeny divadla v Západní Africe jsou pevně zapuštěny mj. v umění griotů, už víme. Grioti byli zkrátka součástí tradiční společnosti. Dnes je přínos Niangorana Porqueta spatřován spíš v jeho teoretické práci. Věnoval se jí zejména v osmdesátých letech.
Pro divadelní směr zvaný griotismus je charakteristický odklon od slova, jednalo se tedy spíš o divadlo fyzické, divadlo masek. Jedním z mála autorů, kteří v té době vzývají naopak poetičnost textu, je Konžan Sony Labou Tansi. Jde o důležitou postavou moderního západoafrického frankofonního divadla. Současnými autory i teoretiky je pokládán za jejího „zakladatele“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.