Kapitoly z dějin subsaharských frankofonních divadel a dramaturgií. Jak se vyvíjelo africké dramatické umění?
Dějiny subsaharských frankofonních divadel: Pontyho škola
Divadelní tradice v subsaharské Africe tak, jak ji chápeme my v Evropě, je poměrně mladá. Její historie sahá do doby kolonizace. Ve frankofonních subsaharských zemích je spojena se školou Williama Pontyho, která měla za úkol vychovávat koloniální úředníky, učitele, lékaře, zkrátka intelektuální elitu. Tato škola vznikla v roce 1903 v Senegalu. V roce 1915 byla pojmenována po Williamu Pontym, francouzském guvernérovi pro západní Afriku.
Původní škola se nacházela na ostrově Gorée nedaleko Dakaru. Mezi „pontiovce“, neboť tak si absolventi tohoto ústavu říkali, patřilo mnoho významných osobností kulturního i politického života napříč Afrikou. Ze školy vyšli mj. někteří pozdější ministři a hlavy afrických států. Za všechny jmenujme např. Félixe Houphouëta-Boigny, prvního prezidenta Pobřeží slonoviny, Modibu Keïtu, prvního prezidenta nezávislého Mali, Bernarda Dadié, otce ivorijské literatury či Keïtu Fodébu, guinejského učitele, který v roce 1949 založil divadelní soubor Théâtre Africain, považovaný za vůbec první profesionální divadelní skupinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.