Kapitoly z dějin subsaharských frankofonních divadel a dramaturgií. Jak se vyvíjelo africké dramatické umění?
Dějiny subsaharských frankofonních divadel: Šamani, grioti a palábry
Do třicátých let 20. století, kdy se kladou počátky afrického divadla v evropském slova smyslu, nepanovala, pokud jde o divadelní kořeny, v Africe doba temna. Divadlo se jen projevovalo odlišným způsobem. Prostřednictvím rituálů, mýtů, transu a masek.
Vypravěč jako předchůdce divadla
Prvním prototypem vypravěče, který napadne jistě i každého z vás, je bezesporu šaman. Tedy kouzelník, člověk, s nímž se ostatní radí o nadpřirozených věcech. V subsaharském prostředí se mu říká „le féticheur“, v muslimském kontextu se jmenuje „marabout“. Bývá oblíbenou, nikoliv vždy kladnou, postavou afrického divadla, her a románů.
Griota měl u dvora každý král či šéf vesnice
K převážně západoafrické orální tradici nerozlučně patří také postava griota. Byl oficiálním básníkem, řídil orchestr, v dávné společnosti, která neznala papír, vyprávěl mýty a legendy. Byl svého druhu historikem, jako mluvčí krále sděloval lidu panovníkovu vůli. Griot byl zkrátka všeuměl, hudebník, diplomat, genealog, akrobat, vypravěč, který byl za své umění honorován. Mohl také komunikovat s vyššími sférami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
