Kapitoly z dějin subsaharských frankofonních divadel a dramaturgií. Jak se vyvíjelo africké dramatické umění?

Dějiny subsaharských frankofonních divadel: Šamani, grioti a palábry

22. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šaman
Předchozí díl
Následující díl

Do třicátých let 20. století, kdy se kladou počátky afrického divadla v evropském slova smyslu, nepanovala, pokud jde o divadelní kořeny, v Africe doba temna. Divadlo se jen projevovalo odlišným způsobem. Prostřednictvím rituálů, mýtů, transu a masek. 

Vypravěč jako předchůdce divadla

Prvním prototypem vypravěče, který napadne jistě i každého z vás, je bezesporu šaman. Tedy kouzelník, člověk, s nímž se ostatní radí o nadpřirozených věcech. V subsaharském prostředí se mu říká „le féticheur“, v muslimském kontextu se jmenuje „marabout“. Bývá oblíbenou, nikoliv vždy kladnou, postavou afrického divadla, her a románů.

Griota měl u dvora každý král či šéf vesnice

K převážně západoafrické orální tradici nerozlučně patří také postava griota. Byl oficiálním básníkem, řídil orchestr, v dávné společnosti, která neznala papír, vyprávěl mýty a legendy. Byl svého druhu historikem, jako mluvčí krále sděloval lidu panovníkovu vůli. Griot byl zkrátka všeuměl, hudebník, diplomat, genealog, akrobat, vypravěč, který byl za své umění honorován. Mohl také komunikovat s vyššími sférami.

autor: Lucie Němečková
Spustit audio