Kampak na nás, bolševíci!

Vyučený rukavičkář, který před řemeslem "zběhl" k divadlu a už ve 24 letech se stal členem činohry Národního divadla, byl hudebním samoukem - na kytaru se naučil až v dospělém věku. Zprvu se prosazoval jako textař, skládat hudbu začal později, zřejmě až bezmála ve třiceti letech. Úspěch měl ihned, už v roce 1918 disponoval katalog nakladatelství M. Urbánka sedmi desítkami Hašlerových písní a kupletů. Přestože některé jeho "trvalky" - Strahováček nebo Po starých zámeckých schodech - byly známy již před první světovou válkou, rozvinul Hašler plně svůj talent až v letech poválečných. Založil vlastní nakladatelství, v němž do roku 1935 vydal noty pro více než dvě stě skladeb, natáčel, spolupracoval s Varieté v Karlíně, psal operety a zapálil se pro kinematografii: ve filmu Písničkář z roku 1932 prvně představil svou nejslavnější píseň Ta naše písnička česká, která zůstala v srdcích obyvatel republiky i po fašistické okupaci, kdy získala symbolický význam. Kvůli jiné skladbě o otrhaném šátečku ("bouře se přežene, ožijeme / a pak ty vetřelce vyženeme...") byl zatčen gestapem a v říjnu 1941 umístěn do koncentračního tábora Mauthausen. Bití a mučení vydržel jen dva měsíce.

Album Kampak na nás, bolševici|foto: Týdeník Rozhlas

Album s názvem "Kampak na nás, bolševíci" přináší 25 nahrávek Hašlerových písní z let 1922 až 1938 vesměs v podání samotného autora, tedy přepsaných ze starých šelakových desek. Výjimku tvoří tři závěrečné skladby, které Hašler nikdy osobně nenazpíval - je mezi nimi i titulní kuplet cédéčka v podání sboru brněnské Posádkové hudby, první nahrávka pořízená v Československé republice.