Kafka ve světě obrazů. Plzeňskou výstavu Očima Franze Kafky komentuje její autorka Marie Rakušanová

Z vyprávění autorky výstavy vyplývá, že se Kafka nezajímal jen o obrazy vysokého umění, ale i o výtvarné projevy populární kultury: o obrázkové časopisy, plakáty, ve svých textech se zmiňuje o fotografiích, filmech, cirkusu a kabaretu. Po pasáži o jeho návštěvách těchto podniků uslyšíte Kafkův popis pantomimického vystoupení malíře, herce a kabaretiéra Emila Artura Longena v kabaretu Lucerna.

…vždycky když jsem se vracel do města z letních prázdnin… lačnil jsem po plakátech a z tramvaje, kterou jsem jel domů, jsem četl letmo, útržkovitě, s námahou plakáty, kolem nichž jsme jeli.

Z dopisu Franze Kafky Felici

V závěru pořadu profesorka Rakušanová mluví o Kafkově reflexi ilustrací svých textů. Týká se vydání jeho povídky „Proměna“ o Řehoři Samsovi, který se jednou ráno probudí jako brouk. Povídka měla vyjít s ilustracemi. Kafka nakladateli napsal, že na ilustraci nesmí být zobrazen hmyz, a to ani zdálky.

A když vycházela Kafkova povídka „Topič“, tak se její autor vyjadřoval o jakési předchůdnosti ilustrací, tedy že obrázek má nespravedlivý náskok před textem: čtenář si ho prohlédne ještě před tím, než začne číst, a text k němu tudíž promlouvá až poté, sekundárně.

Do katalogu výstavy přispěl svou studií „Kresby Franze Kafky: Forma, figura, souvislosti“ americký historik umění, profesor Nicholas Sawicki z Lehigh University v Pennsylvánii, který se zajímá hlavně o české moderní umění začátku 20. století. Česky vyšla například jeho kniha o pražském uměleckém sdružení Osma.

Sawicki v pořadu popisuje Kafkovy kresby a hledá paralely s tvorbou jeho některých současníků, kteří se věnovali karikatuře. A připomíná jednu zajímavou epizodu: Kafkův kamarád spisovatel Max Brod se pokoušel prosadit Kafkovy kresby na výstavu Osmy, což se mu nepodařilo. Ale můžeme si aspoň klást otázku, jak by Kafkova účast na výstavě Osmy ovlivnila jeho život.