K socialismu se hlásil už Masaryk

7. prosinec 2009
Radiofórum

Pražský kongres evropských socialistů probíhá pod lehce výsměšným dohledem místních médií, která se baví tím, že předseda české sociální demokracie oslovuje evropské kolegy zprofanovaným slovem soudruzi, jehož hrdá tradice ovšem sahá až do 18. století. Podobně rušivě a nemístně zní českých uším i pojem socialismus.

V českém prostředí je to stejná nadávka jako oslovení soudruh, odkazující na sérii jmen plnících roli argumentu: Gottwald, Husák, Bilak, Jakeš. I sociální demokraté, jejichž politický koncept se historicky výrazně odlišoval a odlišuje od utopického socialismu Marxova, jsou právě kvůli této historické zátěži záměrně nazývání socialisté.

Evropský socialismus, to není jen komunistická linie. Vždy existovalo silné nekomunistické rameno, k němuž se hlásil i uctívaný zakladatel československého státu Tomáš Garrigue Masaryk, stačí připomenout jeho větu "Jsem vždy pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialism a zřídka pro marxism", případně jeho koncept demokracie, která má humanitní, a tedy sociální, socialistický základ, který ovšem nikdy neruší řád přirozené hierarchie lidí jakožto rozdílných osobností a talentů.

Z pražských projevů socialistů tento základ nevyprchal, ale možná až příliš často se slovo socialismus dostává do radikálního protikladu k pojmu kapitalismus, který může nejen za krizi, ale zdá se, že i za prohry socialistů na národních úrovních. Neboť lidé v Evropě, viděno skrze volby v Německu či nálady v Británii, Itálii nebo Francii, jako by nejprve toužili po rekonstrukci kapitalistického jádra ekonomiky a až potom po centrálně budované sociální soudržnosti a jistotě.

Stavět slova socialismus a kapitalismus do vylučovací opozice, jako to udělal třeba lídr socialistické frakce v Evropském parlamentu Martin Schulz, znamená vyzývat k revoluci marxistického typu. Nekomunističtí socialisté naopak vždy usilovali o fúzi obou pojmů, o hledání kapitalismu sociálních ohledů.

ČSSD nemá jinou než tuto konzervativní, masarykovsky umírněnou cestu. Je totiž v mnohem těžší pozici než její ostří evropští soudruzi. Případná radikalizace boje za sociální jistoty ji snadno svede k praktické fúzi s komunisty. A v takovém případě by slovo socialismus bylo definitivně ztraceno i v Lidovém domě. Včetně dříve hrdého označení sociální demokrat.

autor: Petr Fischer
Spustit audio