Jürgen Rüttgers - levičák, nebo populista?

V poslední době se pasoval na "sociální svědomí" své strany. Pozdvižení mezi kolegy, dokonce i uvnitř koaliční sociální demokracie, způsobil vyhlášením, že výše podpory v nezaměstnanosti by se měla odvíjet od doby, po kterou nezaměstnaný platil sociální pojištění. I zde by podle něj měla platit zásada opírající se o míru odvedeného výkonu. "Jak k tomu přijde padesátiletý nezaměstnaný, který celá desetiletí platil sociální pojištění, aby dostal stejně jako mladík, který je platí teprve několik málo měsíců," řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk. Někteří z Rüttgersových kolegů to mají dokonce za chucpe. Podle nich si plete sociální pojištění se sporožirovým účtem. Jen v tom druhém případě platí, že si mohu vybrat tolik, kolik jsem vložil.

Bádensko würtenberský zemský předseda vlády, Günter Oettinger chce na nejbližším sjezdu strany, který se má konat koncem listopadu, navrhnout usnesení, které by bránilo podobným levičáckým úchylkám. "Nesmíme připustit," řekl pro týdeník Der SPIEGEL, "taková jednostranná vychylování Unie z rovnováhy. CDU je stále stranou s jasným, uspořádaným politickým kursem."

Braniborský předseda CDU Jörg Schönbohm jde ještě dál. Pokud by se Rüttgersova zásada prosadila, nůžky mezi východním a západním Německem by se rozevřely ještě více. Východní Němci jsou totiž součástí Spolkové republiky teprve 16 let. Jejich sociální pojistka je v důsledku toho kratší. Nižší by byly i podpory v nezaměstnanosti. Bezvýchodnost, která v celé řadě oblastí bývalé NDR vládne, a uvolňuje už i tak povážlivě extremistické politické síly nalevo i napravo, by se ještě více prohloubila.

Zkrátka pro CDU Rüttgersovy návrhy jsou nepřijatelné už proto, že by se Unie nijak nelišila od sociálních demokratů. "Velká koalice nemůže přece vést k takové proměně obou stran, aby jedna od druhé nebyla k rozeznání," zní v řadách CDU.

Nečekaného spojence dostávají křesťanští demokraté ve vicekancléři Franci Münteferingovi. Müntefering připouští, že lidé hledají jistotu. Ale té se jim dostane skrze změny, skrze proměnu stávajícího sociálního státu. Kdo se drží toho, co je či co bylo, ten se mýlí. "Sociální spravedlnost, " říká Müntefering, "se nemůže měřit jen podle výše či trvání sociálních transferů. Především ji měříme podle toho, zda každý, nezávisle na svém původu, má šanci se na ní podílet. Jde o to, abychom zajistili spravedlnost v šancích a spravedlnost mezi generacemi."

Jens Bullerjahn, Münteferingův sociálně demokratický kolega z východního Německa mu dává zapravdu. Lidé, podle něj musejí dostat smysluplnou nabídku. Takovou, která je motivuje k postavení se na vlastní nohy. Součástí nabídky má být i celoživotní vzdělávání.

Ostatně Rüttgers nenavrhuje nic, co by už tady jednou nebylo. V osmdesátých letech vláda křesťanských demokratů prodloužila výplatu podpory v nezaměstnanosti starším lidem z dvanácti na dvaatřicet měsíců. V důsledku toho nastalo jejich masové propouštění, hlavně u velkých firem.

Proč ale takové pozdvižení kvůli jednomu křesťansko demokratickému politikovi?

Loňská Rüttgersova výhra v Severní Porýní Vestfálsku, do té doby baště sociálních demokratů, byla impulsem pro předčasné volby do Spolkového sněmu. Rüttgers se tak nepřímo zasloužil o následné vítězství Angely Merkelové. Stručně řečeno - volby v této spolkové zemi mohou rozhodnout o vítězi v celostátních volbách. Tak není divu, že obě strany jsou tak citlivé. Rüttgers na jedné straně znedůvěryhodňuje politiku křesťanských demokratů, na straně druhé bere vítr z plachet demokratům sociálním. A tak nemůže nebýt pro vlastní stranu než levičáckým úchylkářem, pro sociální demokraty nezodpovědným populistou. Čím je pro voliče, ukážou samozřejmě až volby.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .