Jubilejní a opět nejlepší Glastonbury
Jeden z největších multižánrových festivalů oslavil čtyřicáté výročí. První ročník proběhl v jihoanglickém piltonském údolí poblíž městečka Glastonbury v roce 1970. Zatím poslední právě skončil a na rozdíl od předchozích, pro které byly většinou typické bouřkové přeháňky a rozbahněné záplavy, se celý odehrál v naprostém, až smrtícím parnu, nepočítáme-li ovšem kontrastní noční chladna.
Jubilejní ročník se nadechl do obvyklé šíře i hloubky a pojal na 130 tisíc držitelů vstupenek. Společně s personálem, prodejci a účinkujícími bylo v dočasném festivalovém velkoměstě přítomno až ke 180 tisícům lidí. Na desítkách scén se od středy do neděle rozduněla hudba od rocku a popu přes jazzu a world music až třeba k dubstepu nebo hip hopu. V dalších stanech se návštěvníci těšili i z divadelních a kabaretních představení, nechyběl prostor pro zájemce z řad veřejnosti na přehlídkách open mike (otevřený mikrofon) a slam poetry. Vlastně jste na karnevalu. Je to tak. Většina návštěvníků se raduje ze společných prožitků, kam patří zábava, v níž živá hudba už zjevně nemusí být na prvním místě. My se však pozastavme alespoň u jejích vrcholů:
První večer američtí Vampire Weekend se svým zábavným a chytře tanečním pop rockem, britští Stranglers, kteří svou úderností a přesvědčivostí dokázali, že nejsou jen bývalou punkovou legendou, britští Hot Chip s hostujícími hráči na steel drums, jejichž live elektropop byl skoro přesvědčivější než ze studiových nahrávek. Druhý večer graduje kapelou Jacka Whitea Dead Weather, v níž hraje na bicí a zpívá společně s Alison Mosshart (Kills, Discount). Asymetrickou rozháranost skladeb tmelí energeticky nabité strhující vstupy jednotlivých muzikantů. Reef rozjely našlapaný big beat s dobrým tahem na Other Stage, kde též vystoupili The National. Podmanivému barytonu Matta Berningera sekundovala dechová sekce i malé ruční harmonium. Závěr sobotního večera patřil Muse, anglické kapele, na kterou se už těší i návštěvníci českého festivalu Rock for People. Jejich kombinace experimentu, patetických hymnických ploch a až hysterických gradací je naživo ještě bohatě podpořena světly a projekcemi. Komu nevadí možná až přílišná zahleděnost do sebe sama, bude v hradeckém festival parku určitě potěšen. Pro mě byli vrcholem Gorillaz, kteří v dramaturgicky náročném programu se smyčci, dechy, arabským orchestříčkem ještě představili řadu zajímavých hostů včetně Lou Reeda nebo Snoop Doga.
Ještě na skok do menších vedlejších scén: Britský elektronický mág Matthew Herbert se převtělil do role dirigenta a připravil šou s velkým orchestrem a sborem. Staff Benda Bilili z Konga, ač většina z nich připoutána na invalidní vozíky, roztančila všechny, kdo právě na scéně West Holts dorazili. Mnohé skupiny vystoupili v Glastonbury poprvé, například sympatičtí The xx z Londýna. Absolutní závěr festivalu patřil veteránu Steve Wonderovi, univerzálnímu muzikantovi, spojujícímu různé žánry a styly, podobně jako festival v Glastonbury.
foto Helena Kočmídová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
