Jsem překvapený, že záznam narozeninové řeči prezidenta Masaryka nikdo nepřemazal, říká zachránce vzácné nahrávky Šír

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Filip Šír

Máte doma staré šelakové gramodesky? Pak se může stát, že vlastníte vzácnost. Zcela spolehlivě to ovšem odhalí až host vltavské Vizitky Filip Šír, koordinátor digitalizace zvukových dokumentů z Národního muzea. Stačí, když mu pošlete etiketu desky. O nahrávkách, digitalizaci starých zvuků i o nalezené narozeninové řeči T. G. M. si s Filipem Šírem povídal Daniel Jäger.

Před devadesáti lety, 7. března 1930, bylo prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi osmdesát. V den svých narozenin pronesl nadčasovou řeč o potřebách národa a státu, v rámci níž také děkoval poslancům za zákon známý lako lex Masaryk. Ten obsahuje větu, že se T. G. M. zasloužil o stát.

Ono děkování si můžete poslechnout v přiloženém záznamu, Masarykova narozeninová řeč ze je totiž nově k dispozici v digitální podobě. Z fondu Českého muzea hudby ji na dobovém fonografickém válečku uloženém v krabičce s nápisem Řeč p. presidenta zachránil Filip Šír se svým týmem, který se v Národním muzeu ve spolupráci s dalšími institucemi snaží o digitalizaci starých zvukových záznamů.

Zvukový váleček je podobný trdelníku

„Vlastně se divím, že váleček s prezidentovou řečí ještě existuje, že ten záznam nikdo takzvaně nepřemazal,“ řekl Filip Šír ve Vizitce. Přemazáním myslí seříznutí vosku, který váleček pokrýval; součástí balíčku s fono válečkem totiž bylo i speciální ořezávátko, které se tehdy používalo právě k přípravě materiálu pro další zvukový záznam. A jak takový zvukový váleček vypadal? „Asi jako delší verze trdelníku,“ usmívá se Filip Šír. Přepis Masarykovy řeči je na dnešní poměry samozřejmě nekvalitní, není to ale vina digitalizace. Nekvalitní už byl samotný záznam – prezident stál ve staré sněmovně a daleko od mikrofonu.

valecek2_200303-192202_ada.jpeg

Cesta Filipa Šíra do Národního muzea, kde pracuje jako koordinátor digitalizace zvukových dokumentů a kde také založil výzkumný projekt Nový fonograf: naslouchejme hlasu historie, nevedla přes dětské sbírky gramodesek, ale přes knihy. Šír je totiž původní profesí knihovník. V Městské knihovně v Praze jednoho dne dostal za úkol zdigitalizovat nejstarší nahrávky z tamního fondu – asi 200 vinylových titulů z padesátých let – a nová láska byla na světě.

U příležitosti 80. narozenin Tomáše Garrigua Masaryka se konalo 7. 3. 1930 ve Staré sněmovně zasedání vlády a Národního shromáždění, na němž byl přijat zákon s prohlášením „Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát“

„Byl jsem ale klasický knihovník, a když jsem splnil misi v knihovně, začal jsem dělat různé průzkumy. Spojil jsem se Masarykovou univerzitou v Brně a zeptal se, jestli nemají sbírku gramodesek,“ vypráví Šír. A měli. Těžké šelakové desky, které se v Československu vyráběly do roku 1962. „O těch se říkalo, že přežijí i erupci na slunci,“ podotýká Šír. Nyní spolu s kolegy vytváří pod hlavičkou Národního muzea metodiku postupů, jak zachránit československé dobové nahrávky z let 1900 až 1946. „Jednou bych chtěl mít pracoviště, které by se soustředilo jen na jejich zachraňování.“

Do vysílání přinesl i skladbu David a Goliáš od Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Písní se před propuknutím druhé světové války loučili s Československem. Centrem zájmu Šírova týmu jsou nyní zvukové záznamy, které dvojice pořizovala v Americe ve spolupráci s Hlasem Ameriky. S několika objevy se mu už podařilo přijít, pana Šíra například velmi překvapila rychlá reakce V + W na atentát na Reynharda Heydricha z 27. května 1942. Ukázalo se totiž, že v jejich pravidelném vysílání zazněly aktuální informace, které dvojice ve scénáři rozhodně neměla.

Co přesně je náplní práce Filipa Šíra, jaké dříve existovaly možnosti záznamu zvuku a co je první dochovaná zvuková nahrávka spojená s naším územím? Poslechněte si celou Vizitku Filipa Šíra.