Jsem člověk, který bloumá, a přenáším to na své hrdiny, říká o svých filmech Bohdan Karásek
V rozhovoru si s Bohdanem Karáskem a herci jeho filmů si povídáme o minimalistickém herectví, vzniku dialogů, pasivitě postav i výletech do nitra duše.
Návštěvníci 46. ročníku Letní filmové školy mohli vidět tři bytové filmy režiséra Bohdana Karáska. Společným motivem snímků Lucie (2011), Milostné písně (2013) a celovečerního debutu Karel, já a ty (2019) jsou především dlouhé a zdánlivě banální dialogy, které ovšem divákům postupně odkrývají spletité vztahy – především partnerské – mezi jednotlivými postavami.
Snažím se, aby dialogy zněly jako ty, které znám ze života.
Bohdan Karásek
Karáskovy postavy se většinou nacházejí v jakémsi přechodném období nebo před klasickými životními rozhodnutími, kterým předchází neustálé pochybování, přezkoumávání a přehodnocování situace.
Bloumání a nerozhodnost
Když Bohdan Karásek vytváří své příběhy, zakládá si na tom, aby měl divák pocit, jako by tam s postavami skutečně byl. Všední rozhovory a nerozhodnost svých protagonistů, kteří především mluví, ale nekonají, vnímá veskrze pozitivně. „Myslím si, že je to u člověka docela obecná vlastnost. Je dobré si to přiznat, když to člověk dělá, a nehrát si na to, že nepochybuje a je strašně suverénní. Tak aspoň na toho diváka přenést nějaký pocit sounáležitosti a sdílení, že není sám u toho bloumání,“ dodává Karásek.
Autenticita, civilnost a nehraní
Roli Daniely v Karáskově filmu Karel, já a ty ztvárnila herečka Marie Švestková. Ke své práci na věrohodném projevu dodala: „Dostanu text a nechávám ho na sebe působit, žiju s tím nějaký čas a nějak to dopadne na mé nitro. V určité fázi o tom už nepřemýšlím a nechávám se jednoduše překvapovat.“ Pro Karáska je důležité, aby herec filtroval postavu přes sebe. „To neznamená, že ty role mají být autobiografické, ale musí tu postavu chápat přes sebe. Nevěřím těm metodám, které tomuhle odporují,“ vysvětlil režisér.
Herec Miloslav König, který účinkoval ve dvou Karáskových filmech, o spoluvytváření postav říká: „S Bohdanem jde o hodně civilní hraní, autentické, skoro až nehraní. Rozdíl mezi tím, jaký je člověk ve skutečnosti a mimo kameru, je pak maličký.“
Pořadem provázely Agáta Hrnčířová a Jitka Kostelníková. Hudbu vybral Václav Havelka
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jiří Bartoška v hlavní roli hry o osamělosti a naději na americkém předměstí
-
Mám se tě bát Ailo? Poslechněte si rozhovor s umělou inteligencí, který získal Novinářskou cenu!
-
Antoine de Saint-Exupéry: Válečný pilot. Příběh nesmyslného a málem sebevražedného průzkumného letu
-
Tomáš Dianiška – Igor Orozovič: Bezruký Frantík. Příběh o silné vůli a boji s handicapem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
