Josef Václav Frič: Ve jménu ohrožené svobody (2/12)

Paměti, staré dopisy (ilustrační foto)

Z pamětí českého básníka a politika čte Vladimír Brabec.

Poslouchejte na Vltavě od 22. července 2016 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a četba. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne. On-line do pátku 29. července 2016.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

Josef Václav Frič (5. září 1829 Praha - 14. října 1890 Praha). Syn národně uvědomělého pražského advokáta a liberálního politika, vystudoval v Praze gymnázium, roku 1846 odešel bez vědomí rodičů do zahraničí, žil v Hamburku, Londýně a Paříži. Na cestách se živil jako herec, dělník, spisovatel, v Paříži prošel spolu s polskými emigranty vojenskou školou. Hořel touhou pracovat pro vlast a v literárním díle i v životě byl ovlivněn romantismem.

V roce 1847 se vrátil do Prahy, studoval práva, v revoluční době roku 1848 se jako mluvčí radikální části českého studentského spolku Slávie zúčastnil politických i bojových akcí (mj. spojení se spolkem Repeal, boje na barikádách u Klementina). Před zatčením uprchl do Vídně, odtud do Záhřebu. Pak bojoval na Slovensku v ozbrojeném povstání a byl těžce raněn. Počátkem roku 1849 se vrátil do Prahy, ve spojení s Bakuninem se účastnil příprav protirakouského povstání, byl zatčen, dva roky vězněn na Hradčanech a odsouzen k osmnácti létům žaláře.

V roce 1854 byl amnestován, žil pod policejním dozorem a pracoval literárně a organizačně. Když byl roku 1858 znovu zatčen a internován, bylo mu nakonec povoleno odejít do ciziny. Pracoval jako redaktor, novinář a politický agitátor ve prospěch české věci střídavě v Londýně, v Paříži, v Berlíně, v Pešti, Záhřebu, Petrohradě, Římě, Cařihradě a jinde. Přitom stále udržoval spojení s domovem.

V roce 1879 mu nakonec bylo po delším jednání povoleno vrátit se do vlasti. Usadil se v Praze. Frič byl vedle Sabiny a Arnolda předním příslušníkem českých radikálních demokratů. Idea rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu stála ve středu jeho pozornosti politické a ovlivnila podstatně jeho tvorbu literární, která zahrnuje epiku, lyriku, veršované drama, povídku i pokus o román. Úroveň jeho děl je nevyrovnaná, nejcennější jeho prací jsou jeho Paměti. Ty podávají svědectví o jeho životě a smýšlení, podrobně popisují průběh revoluce 1848-1849 a nástup nové literatury po roce 1850. Fričovy Paměti jsou nejen cenným dokumentem, ale ve své době byly i polemikou s konzervativním výkladem národního obrození a revolučních událostí. První vydání Pamětí (čtyřsvazkové) je z let 1886-1887, nové, třísvazkové vydání tohoto rozsáhlého díla vyšla péčí Karla Cvejna v letech 1957-1963.


Čte: Vladimír Brabec

Autor: Josef Václav Frič Připravil: Miroslav StuchlRežie: Vlado Rusko

Natočeno v roce 2008.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby