Josef Sudek fotografoval umělecká díla, výstava ukazuje i prostředí ateliérů, ve kterých vznikala
Výstava Josefa Sudka v Galerii Věda a umění Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze představuje fotografie ateliérů deseti pražských umělců formou autorských newprinrů z originálních negativů pocházejících ze sbírky Ústavu dějin umění AV. Vidět ji můžete do 27. ledna 2017.
K institucím, které si připomněly 120. výročí narození a 40. výročí úmrtí fotografa Josefa Sudka, se přidala i Akademie věd. Ve své galerii představuje sbírku zahrnující více než třináct tisíc negativů z komerční části Sudkovy pozůstalosti a tvoří ji nejen negativy fotografií obrazů, kreseb a soch, ale také záběry z interiérů ateliérů a jejich okolí a portréty umělců.
O tom, jak se negativy Josefa Sudka do archivu Ústavu dějin umění dostaly, odpovídá kurátorka Katarína Mašterová, která výstavu připravila spolu s ředitelem ústavu, Vojtěchem Lahodou: „Do Ústavu dějin umění se tato část pozůstalostí Josefa Sudka dostala na radu historičky fotografie Anny Fárové, která ji po jeho smrti v roce 1976 uspořádávala. Jedná velká část pozůstalosti se potom dostala ještě do Uměleckoprůmyslového muzea a další menší části, například technické vybavení, do Národního technického muzea. Některé další předměty z jeho pozůstalosti pak třeba do Regionálního muzea Kolín.“
Ještě v 80. letech minulého století, když ústav dar získal, bylo nejprve podle kurátorky nutné negativy a fotografie očistit, byly omývány a zabalené do nových obalů. Byly inventarizovány a dány k dispozici badatelům, historikům umění: „Ale v zásadě až do letošního roku, kdy se tato pozůstalost začala digitalizovat, neexistovalo nějaké komplexní obrazové zpracování, mimo te řečený inventární seznam.“
Část pozůstalosti v Ústavu dějin umění zahrnuje výhradně živnostenskou práci Josefa Sudka „Takže to tvořil za peníze,“ objasňuje Katarína Mašterová, „a dělal to i jako přítel, takže když ti fotografovaní umělci neměli na to, aby mu zaplatili, věnovali mu některé své umělecké dílo.“
Pro výstavu bylo vybráno deset ateliérůUmělců, jejichž díla Josef Sudek fotografoval, podle Kataríny Mašterové, bylo napočítáno téměř osm set: „Někdy se jednalo o jediný obraz, ale jindy třeba o stovky fotografií. Nejvíc jich máme od Emila Filly, kterému Josef Sudek zdokumentoval kompletně celou pozůstalost. Takové větší soubory většinou obsahují kolem čtyř set fotografií. Jedná se hlavně o fotografie jednotlivých uměleckých děl, přičemž ty ateliér jsou tam jako takový malý bonus. Těch deset, které jsme vybrali, jsme vůbec nevybírali z nějakého obrovského množství, ale z relativně velmi malého množství ateliérů, které máme zachycené s atmosférou pracovního prostředí.“
Fotografie nejsou originálními pozitivy, ty se nedochovaly, ale kontaktní kopie, tzv. newprintySnímky pro výstavu byly zhotoveny speciálně z originálních negativů fotografem Vladem Bohdanem z ÚDU. Tak se vedle ateliérů sochařů Bohumila Kafky, Josefa Wagnera, Josefa Mařatky a Hany Wichterlové objevuje ateliér malíře Andreje Bělocvětova. Jsou představeny i prostory tvorby „menších“ umělců, pro něž ovšem Sudek měl většinou slabost. Jde o sochaře Jiřího Jašku, malíře Františka Zikmunda, Viléma Plocka a Emanuela Famíru. K fotografovým přátelům patřil také malíř Ota Janeček.
