Josef Richard Vilímek: Z Prahy k Baltickému moři v balonu. „Vzduchopis“ v podání Viktora Preisse

Nezapomenutelnou událostí roku 1891 byla nejen pro Pražany Jubilejní zemská výstava. Jejím smyslem bylo především povzbudit vlastenecké sebevědomí: ukázat vysokou úroveň české vědy a kultury a hlavně schopnost Čechů konkurovat Němcům i na poli českého průmyslu. Za pět měsíců (výstava byla zahájena 15. května a skončila 18. října) prošlo branami výstaviště neuvěřitelných dva a půl miliónu návštěvníků. A těm bylo nutné poskytnout nejen poučení, ale také zábavu.

O atrakce nebyla nouze: nejznámější je Křižíkova fontána a pouliční dráha, návštěvníci mohli však také obdivovat např. Brožíkova Mistra Jana Husa před kostnickým koncilem či obří sochu Jiřího z Poděbrad nebo tleskat artistům, domorodým africkým tanečníkům nebo krotitelům lvů a tancům cvičených slonů. Největší atrakci však představovaly balony. V poslední čtvrtině 19. století se staly lákadlem mnoha prestižních evropských akcí a ctižádostiví pořadatelé Jubilejní zemské výstavy nechtěli zůstat pozadu. Pozvali tedy do Prahy Louise Godarda.

Proslulý francouzský vzduchoplavec přijel i se svým společníkem Edouardem Surcoufem. Godard a Surcouf nepodnikali jen vyhlídkové lety nad Prahou v balonu upoutaném zemi, ale i lety dálkové. Poslední pražský let Victora Huga se konal dva dny po skončení výstavy; s kapitánem Godardem a dvěma dalšími pasažéry jej absolvoval známý nakladatel Josef Richard Vilímek junior. Vzduchoplavci si troufali doletět až do Moskvy; vítr však nečekaně změnil směr, zamířili tedy na sever a skončili u břehů Baltického moře. Josef R. Vilímek pak sepsal a ve svém nakladatelství vydal vtipné pojednání o tomto úžasném zážitku; svůj spisek věnoval slavnému vzduchoplavci v upomínku na jeho pobyt v Praze.