Josef Pleskot: Otevřený veřejný prostor jako médium, kde se odehrávají lidské vztahy

13. březen 2019

Josef Pleskot patří mezi nejvýznamnější architekty polistopadové doby. Historici architektury význam jeho tvorby spatřují mj. právě v tom, že v každé své stavbě dokáže odpovědět na kontext prostředí, kde daná architektura vzniká. To platí pro přeměnu Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě stejně jako pro postupnou revitalizaci pražského dominikánského kláštera nebo například pro moravské vinařství Sonberk.

Jednou ze zatím posledních realizací pro dominikány na Starém Městě je schodišťový prostor nad novou fortnou kláštera. Právě ten nedávno osadil křížem, kterému chybí střed, kde obvykle proniká příčné a svislé břevno. V pořadu Vizitka Josef Pleskot vysvětluje důvod, proč centrum kříže „chybí“, a dodává: „Zdůraznění pevnosti svislé složky a křehkosti té vodorovné v závislosti na tom, jak jsou vztahy pevné a neměnné nebo subtilní a křehké, to je to, co mě zajímá…“  

Josef Pleskot: Něco nebylo dokončeno, architektonická instalace na průčelí Zámeckého pivovaru v Litomyšli, realizace 2014

Josef Pleskot osadil křížem také průčelí rekonstruovaného zámeckého pivovaru v Litomyšli. Památkáři však intervenci současného umění do barokní architektury od Františka Maxmiliána Kaňky neuznali a zajímavý dialog díla dvou předních architektů, kteří v Litomyšli tvořili v různých epochách, byl umožněn jen jako dočasný. Žádost o prodloužení Pleskotovy instalace byla kategoricky zamítnuta přestože, jak architekt vzpomíná: „Obyvatelé Litomyšle tu intervenci začali přijímat do svého životního prostoru.“

Pokud veřejný prostor dokáže nekonfliktně navádět lidi tak, aby se vstřícně kontaktovali, je to pro mě nejvyšší míra jeho kvality.

Svůj názor na možnosti fungování veřejného prostoru Josef Pleskot uplatnil také v projektu úpravy a zpřístupnění Jeleního příkopu, který inicioval prezident Václav Havel. Pod valem Prašného mostu se ještě donedávna mohli Pražané i návštěvníci Prahy, kteří uhnuli z přeplněné turistické trajektorie, přesvědčit o tom, že i tunely mohou být krásné. Pleskot, který zde pěší tunel navrhl jako součást alternativní cesty z Klárova na Hrad, vysvětluje, co pro architekta znamená, pokud se jeden z jeho nejvýznamnějších veřejných projektů uzavře: „Je to smutek, protože devadesátá léta znamenala právě v diskuzích s Václavem Havlem velká otevírání, velkou naději, že veřejný prostor znovu začne být tím médiem, ve kterém se odehrávají lidské vztahy a kde je možné se potkávat…“

Spustit audio

Související