Josef Kajetán Tyl: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera

18. červen 2023

Hra pro pamětníky

Venkovský šumař Valenta nutí svou dceru Rozárku, aby šla do služby k zámožnému koňaři Podleskému, kterému je dlužen. Rozárka odmítá i bohatého nápadníka a raději prchá se svými mladšími sestrami do Prahy. Příběh se dál komplikuje, když na sebe vezme vinu za otcovo paličství. Vše se nakonec vyjasní, ale happyend má hořkou příchuť... Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Horina, radní (Čestmír Válek), Valenta, šumař (Martin Růžek), Antonín Jedlička, krejčovský tovaryš (Petr Štěpánek), Vondřáček (Viktor Maurer), Bláha, soused (Vladimír Bičík), Martim Toužimský, řezník (Vítězslav Jandák), Podleský, koňař (Čestmír Řanda), Pavel Kolínský (Jiří Vala), Prokop, mladý Indián (Marcel Vašinka), Jablonský (Vlastimil Fišar), Melichar, hrobník (František Filipovský), Rozárka, Valentova dcera (Daniela Kolářová), Bětuška Toužimská (Jaroslava Obermaierová) a další

Připravil: Antonín Dvořák

Dramaturgie: Jaroslava Strejčková

Zvuk: Miloš Kot

Hudba: Josef Boháč

Režie: Antonín Dvořák

Natočeno: 1982

Premiéra hry se konala pod názvem Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera 2. února 1847 ve Stavovském divadle. Tyl zde byl v té době zaměstnán jako dramaturg českých představení a také jako překladatel (1846–1851). Paličova dcera patří mezi vrcholná Tylova díla a spolu se Strakonickým dudákem, Kutnohorskými havíři, Janem Husem a Tvrdohlavou ženou žije dodnes na českých jevištích.

Paličova dcera se dočkala dvou filmových adaptací. První je z roku 1923 a režisérkou byla Thea Červenková, druhá je z roku 1941 a režisérem byl Vladimír Borský. Film zdůraznil vlastenecké motivy a byl diváky vděčně přijat.

Televizní adaptace Františka Filipa z roku 1977 prakticky převzala obsazení Pleskotovy inscenace v Národním divadle z roku 1973.

autor: Martin Velíšek