Josef Bláha: Free Jazz je nadále výrazem toužení po naprosté svobodě. I v této době má svůj účel

Josef Bláha
Josef Bláha

V Olomouci objevil doklady časněslovanského osídlení a rovněž i předvelkomoravského a velkomoravského centra. V sedmdesátých letech byl perzekvován v souvislosti se svým prvním olomouckým velkoplošným výzkumem v místech plánované novostavby obchodního domu Prior, kde odhalil základy rotundy a další významné nálezy.

Překonávat těžkosti mu pomáhal jazz. Ve Free Jazz Triu hraje od sedmdesátých let na saxofony, klarinet a elektrické housle. Od roku 1992 přednáší na katedře Dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Je členem Centra pro medievistická studia při Karlově univerzitě a Akademii věd ČR v Praze.

Byl průkopníkem středověké archeologie v měšťanské zástavbě. „Zpočátku to bylo pro mladého člověka dosti obtížné, orientovat se v datování hmotné kultury – bylo to ještě v počátcích historické archeologie jako specializovaného oboru. Olomouc je ale fascinující z hlediska kontinuity, je tu doloženo kontinuální osídlení od poloviny šestého století. Nejsem Hanák a měl jsem tu docela nedobré zkušenosti, třeba už po roce 1968 s prověrkami v Kroměříži, ale jsem rád, že jsem se sem dostal, že jsem do zdejší problematiky mohl proniknout,“ říká rodák z Jihlavy, kterého formovalo dětství prožité Telči, kde také docházel do hodin houslí v Lidové škole umění.​

V památkovém úřadu se v sedmdesátých letech setkal s kolegou Milanem Opravilem, vedoucím olomouckého Free Jazz Tria. Tomuto, v české tradici ojedinělému souboru, který stál na okraji československé hudební kultury (a málokdy hrál v tříčlenném obsazení), zůstává věrný dodnes.

„Postupem doby jsme se dostali k naprosto volnému projevu. Každá skladba je absolutní improvizace, do posledního nádechu nevím, co zahraju. I nadále je ta hudba výrazem svobody,“ podotýká k současnému hudebnímu působení olomoucký archeolog a jazzman Josef Bláha.