SERIÁL

John Wyndham: Den trifidů (15 dílů)

Den trifidů

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Postapokalyptická sci-fi The Day of the Triffids, Den trifidů, vyšla poprvé v roce 1951 a britský spisovatel John Wyndham se v osmačtyřiceti letech stal konečně slavným. Den trifidů čerpá z atmosféry doznívajícího traumatu druhé světové války a ovlivněn je zneklidňujícím obdobím války studené. A tak je Wyndhamův románový příběh možná více psychologickým než sci-fi románem. 

Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání. 

Čtenář se stává pozorovatelem boje o záchranu lidství ve světě, ve kterém během několika hodin praská tenká skořápka civilizace, v němž končí platnost veškerých konvencí a který, viděno – či přesněji řečeno neviděno – lidskýma očima, přestává ve své staré podobně existovat. Lidstvo je zasaženo slepotou a hrstka vidících mužů a žen začíná bojovat o vlastní přežití. Spolu i mezi sebou. Za něco a proti něčemu.

Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.

Wyndham barvitě popisuje nejrůznější komunity, vznikající a často taky zanikající na rozdílných principech soužití. V závislosti na podmínkách přežití začínají mravní a morální kategorie měnit svůj obsah a je potřebné je znovu definovat. Hrdinové vyprávění musejí nejenom najít sílu, ale především důvod k žití a pak taky zcela nový modus vivendi.

Pro dnešního čtenáře, potažmo posluchače, není vlastně vůbec důležité, co je příčinou románové zkázy civilizace v roce 1951, my totiž už dávno víme, že o svůj případný zánik se s největší pravděpodobností lidstvo postará vlastními silami, a četní prognostici tvrdí, že od bodu zániku nejsme vůbec daleko. Ta představa je dnes tak málo fantastická, že se posluchačům může příběh jevit jako zcela reálný. Pravda, útočící rostliny se mohou zdát trochu legrační, žádná filmová verze si s nimi ostatně neporadila, ale popravdě řečeno, v příběhu hrají téměř okrajovou roli, a co jiného vymyslet, když už téměř o dvě desítky let dříve poslal Karel Čapek na lidi své mloky…

Norbert Lichý při natáčení

Román přeložil v roce 1971 nedávno zesnulý Jaroslav Kořán. Do té doby se o slavné knize mezi českými sci-fisty jen mluvilo – pokud se samozřejmě nedostali k originálu. Dvacetiletý odstup a následné několikeré vydání svědčí o stálém čtenářském zájmu. Dnes už úsměvně působí skutečnost, že jakkoli si John Wyndham vybral za zemi původu člověkem vyšlechtěných trifidích monster Sovětský svaz, českému cenzoru se tehdy zdála vhodnější spíše Čína. A tak to taky ve většině následujících reedic zůstalo. Rozhlasová úprava vychází z odeonského vydání z roku 1990, které respektuje původní překlad Jaroslava Kořána.

Účinkuje: Norbert Lichý

Překlad: Jaroslav Kořán
Připravila: Eva Lenartová
Hudba: Nikos Engonidis
Zvuk: Marek Hoblík
Režie: Tomáš Soldán

V ostravském studiu Českého rozhlasu vyrobila tvůrčí skupina Drama a literatura.

Spustit audio