Johannes Mario Simmel: Docela malé a docela velké tajemství

1. prosinec 2017

Povídka rakouského spisovatele o nezvyklém přátelství, které uzdravuje. On-line k poslechu do čtvrtka 7. prosince 2017.

Nemocnice, nemocniční lůžko, postel

Tak převezli pana Franze do velikého sálu veliké kliniky, kde ležela spousta nemocných lidí, postel vedle postele. Bylo to pro toho starého člověka strašné...

O stáří a jevech, které nás stále ještě dokáží mile překvapit, mluví také slavný rakouský spisovatel Johannes Mario Simmel. Upozornil na sebe už svým prvním románem Divím se, že jsem tak veselý z roku 1948. Hned po jeho vydání v originále se zařadil mezi nejčtenější německy píšící autory. Od té doby vydal několik desítek dalších knih a, protože se s nimi začal prosazovat v mnoha zemích, neminuly ani Českou republiku. Už na počátku 60. let se na pultech objevil román Láska je jen slovo a řada přeložených titulů se začala nemilosrdně rozrůstat.

Čtenáře po celém světě si Simmel získal snad také proto, že jsou jeho romány i povídky do značné míry univerzální, jak je nazvala literární kritika. Dokáže poutavě reflektovat společenskou a mravní úroveň doby, a navíc to nedělá nikterak radikálně a provokativně. Jeho texty jsou naopak plné něhy a naděje. To se dá říct i o povídce Docela malé a docela velké tajemství, která vyšla ve sbírce Dvaadvacet centimetrů něžnosti.

Účinkuje: Milena Steinmasslová

Překlad: Reného J. Tesař
Připravil a režii má: Jaroslav Kodeš

Natočeno v roce 2017.

autoři: Jaroslav Kodeš , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio