Johana Švarcová: „Naučit se pracovat jen se zvukem je moc užitečné“

1. listopad 2016

„V rozhlasových formátech se dá jiným způsobem vyprávět, ať už diletantsky, improvizovaně nebo konceptuálně. Film je pro mě audiovizuální médium složené z 50 procent z obrazu a z 50 procent ze zvuku. Naučit se je oddělit a pracovat jen se zvukem je moc užitečné,“ popsala herečka, filmařka a hudebnice Johana Švarcová kritéria své tvorby.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

V Českém rozhlase realizovala několik autorských projektů, např. seriál minutových her nebo experimentální Malý princip. Do Kabaretů v éteru stanice Vltava vstoupila rozhlasovou improvizací Rádio Ivo. Jemu podobnou poetiku mají i Ukradené písničky, sountrack k neexistujícímu filmu, které vytvořila pro vltavskou Radiocusticu. Na rozhlasových pořadech se podílí také jako skladatelka hudby či herečka, opakovaně moderovala Art's Birthday - narozeninovou párty umění, na které se každoročně podílejí rozhlasy sdružené v Eurorádiu.

Zájem o zvuk získala už jako dítě, oba rodiče pracovali v rozhlase, tatínek navíc v legendárním Experimentálním studiu v Liberci, kde se natáčela auditivní poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové nebo radiofonická koláž Václava Havla Čechy krásné, Čechy mé. Nahrávací přístroje byly samozřejmou součástí vybavení domácnosti, z dětství utkvěla Johaně v paměti také změť magnetofonových pásů, které po stříhání zůstaly ležet na podlaze a dalo se jimi brouzdat jako spadaným listím.

Animované a sci-fi filmy otevřely prostor pro elektroakustické experimenty. Filmy vycházely z nereálného prostředí, proto do nich skladatelé zasazovali umělé zvuky.

Z téhož podhoubí se vyvinul i její zájem o elektronickou hudbu, což prakticky promítla do kapely Kazety, ve které hraje a zpívá, teoreticky pak do zkoumání hudby v českých animovaných filmech a v rané sci-fi produkci, která se u nás začala točit zhruba koncem 50. let minulého století.

Jako jeden z prvních tuzemských skladatelů se pro elektronickou hudbu nadchnul skladatel Zdeněk Liška. „Ve filmu Ikarie XB 1 zkombinoval orchestr s elektronikou, ale často nechal akustické nástroje hrát tak, aby to znělo jako elektronická hudba.“ Během studia v Centru audiovizuálních studií FAMU oslovila Johana Švarcová Liškovy spolupracovníky a z jejich vzpomínek vytvořila internetovou publikaci. V současné době připravuje svůj celovečerní debut - film o počátcích elektronické hudby.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Renata Klusáková
Spustit audio