Osudy Jiřího Suchého. Poslechněte si rozhlasové vzpomínky herce, zpěváka a zakladatele divadla Semafor

8. říjen 2021

V životním příběhu Jiřího Suchého, který je považován za klasika české kultury, za člověka s mimořádným talentem s bezmála renesančním záběrem činnosti, je obsaženo vše, čím rozkvetla česká divadla malých forem (včetně jím založeného Semaforu). 

Připravil: Ondřej Vaculík
Technická spolupráce: Tomáš Gsöllhofer
Natočeno: v roce 2007

Jiří Suchý se narodil v Plzni (1. října 1931), ale dětství prožil v Klatovech. Otec, vyučený truhlář, prošel řadou zaměstnání a nakonec našel uplatnění jako telegrafista u dráhy na Masarykově nádraží v Praze, kam se rodina přestěhovala. Jiří Suchý se velmi brzy začal zajímat o umění. Neúspěšně se pokoušel dostat k výrobě kresleného filmu, pro nedostatečný prospěch nebyl přijat ani na gymnázium, a tak zakotvil v reklamních ateliérech BaR, ze kterých se po znárodnění stalo družstvo Propagační tvorba. Vyučil se reklamním grafikem a byl přijat do Svazu výtvarných umělců.

Začal psát texty pro hudební skupinu založenou Františkem Sodomou a současně zde i hrál na kontrabas a zpíval. Jeho popularita rostla. Hrával ve vinárně Reduta, kde si ho všiml Miroslav Horníček a seznámil Suchého s Jiřím Šlitrem. Spolu začali psát písničky a získávali první úspěchy. V roce 1960 se také Jiří Suchý oženil s výtvarnicí Bělou Novotnou.

Jiří Suchý

V roce 1958 spolu se skupinou přátel založil Divadlo Na zábradlí, pro které napsal svou první hru Kdyby tisíc klarinetů, v níž i hrál. O rok později spolu s Jiřím Šlitrem založili nové divadlo nazvané Semafor (SEdm MAlých FORem). Jejich první hra Člověk z půdy zaznamenala mimořádný ohlas a SEMAFOR se stal vyhledávanou scénou po celá 60. léta.

Po smrti Jiřího Šlitra v roce 1969 se po boku Jiřího Suchého objevila Jitka Molavcová a tato dvojice zůstala na jevišti spolu až dosud.

V 70. letech se jméno Jiřího Suchého ocitlo na indexu kvůli podpisu manifestu Dva tisíce slov. Byl zbaven vedení divadla Semafor a možnosti natáčet filmy a vystupovat v televizi. Sankce polevily až ve druhé polovině 80. let.

Jiří Suchý – divadelník, herec, hudebník, textař, zpěvák, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, komik a sběratel – byl oceněn mimo jiné Cenou ministerstva kultury České republiky za přínos divadlu a Cenou Jaroslava Seiferta za literaturu, je tedy stejně ceněn jako divadelník i jako spisovatel. Kromě toho je ovšem také spojen s rozhlasem v době zakládání takzvaného třetího programu, předchůdce dnešní Vltavy.

Čtěte také

Od roku 1964 se tu vysílaly Gramotingltangly, v nichž Jiří Suchý pouštěl písničky, které má rád, a prokládal je improvizovanými texty. Bohužel po roce 1968 byla většina těchto pořadů smazána, v letech normalizace se Jiří Suchý v rozhlase téměř neobjevoval. Jako připomenutí Gramotingtanglů každý díl osudů zahrnuje i jednu písničku, příznačnou pro dobu, o níž je řeč.

Desetidílné Osudy natočil v roce 2007 Ondřej Vaculík za technické spolupráce Tomáše Gsöllhofera a Český rozhlas Vltava je vysílal v roce 2021 v repríze u příležitosti devadesátých narozenin Jiřího Suchého.

Psáno pro Týdeník Rozhlas. 

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.