Jiří Ornest čte dvě povídky polského spisovatele a výtvarníka Bruna Schulze

Spisovatel a výtvarník Bruno Schulz se narodil do židovské kupecké rodiny v roce 1892. Pro příští tvorbu jej zásadně ovlivnila Drohobyč v Haliči, dnešní Ukrajině, kde vyrůstal. Zde vystudoval Schulz reálné gymnázium, aby mohl posléze odejít na výtvarnou akademii do Vídně. Do rodného města se ovšem vrátil a po první světové válce zde učil kreslení a ruční práce. Během nacistické okupace, kdy on sám i jeho vrstevníci zažívali utrpení násilného antisemitismu, působil v ghettu jako knihovník. Pro záchranu svého života ale také vytvářel nástěnné malby pro člena gestapa Felixe Landaua. To ale neodvrátilo Schulzův konec, neboť byl při jedné z protižidovských razií roku 1942 zastřelen Landauovým gestapáckým rivalem Karlem Güntherem.

Traktát o manekýnech neboli Druhá kniha o stvoření druhů

V roce 1933 vydal Bruno Schulz povídkovou sbírku Skořicové krámy. S vnímavostí, umocněnou malířským viděním, se autor vrací do doby svého dětství, kdy po boku starého a nemocného otce objevoval zázračný svět fantazie, který jim dával zapomenout na všední starosti. Vzpomíná na mládí strávené na haličském maloměstě a poetickým stylem, v němž se prolíná fantazie s realitou a expresionistické obrazy s barvitým líčením okolní přírody, zaujatě vypráví o svém nejbližším okolí.

Traktát o manekýnech neboli Druhá kniha o stvoření druhů je nejčastěji citovaná či zmiňovaná část Skořicových krámů. Fantaskní otcův monolog před švadlenami o hmotě a jejím tvoření nabývá mystických rozměrů a vzpírá se jakékoliv jednotné interpretaci. Bývá považován za text kabalistický, za reinterpretaci golemovského mýtu či za manifest tvůrčího principu autora textu.

Můj otec se dává k hasičům

Ptali jste se někdy sami sebe, kdo jsou to vlastně hasiči? Možná nebylo potřeba, vždyť je to jasné. Zdánlivě jasně definovatelné povolání v sobě ale skrývá neuvěřitelné rozpory. To vám potvrdí i Josef, který se znavený po dlouhé cestě stane svědkem bouřlivé diskuze svých nejbližších. Jsou zde zastánci a jsou zde odpůrci. Ale všechno je to příliš zmatené a bizarní, než aby to byla pravda. A konečně se také dozvíte, jaká je nejoblíbenější pochoutka těch zvláštních mužů s mosaznou přilbou na hlavě.

Povídka Můj otec se dává k hasičům je součástí souboru Schulzových povídek Republika snů, který vyšel v nakladatelství Odeon roku 1988.