Jiří Netík: Někdy si dřevo samo řekne, jak bude vypadat

Vizitka
Vizitka

Říká, že zažil na své životní cestě několik zázraků. Řadí k nim například pozvání k papeži nebo vystavování v katedrále Notre-Dame v Paříži. Na mezinárodním bienále soudobého umění ve Florencii získal ve světové konkurenci bronzovou plaketu Lorenza Il Magnifica v kategorii sochařství. Nejraději pracuje se dřevem, ale své dřevěné sochy poté také odlévá do bronzu.

Dřevo je úžasný materiál. Pořád si uvědomuju, jak se neustále se dřevem stýkáme. Od prvopočátku… od kolébky ke hrobu.

„Když chci přiložit poleno do kamen a vidím, že je nějak pěkně štíplé, tak z něj udělám sochu.“

V dílech Jiřího Netíka často vidíme odraz vztahu člověka k Bohu, jeho častým tématem jsou andělé. Známé jsou jeho dřevěné betlémy.

„To duchovní je pro mě velmi univerzální věc. Občas na mých výstavách zejména dámy brečí.“

„Za bývalého režimu jsem dělal věci, kterými jsem chtěl spíše popudit, moje cesty k sochařství jsou napůl politické, napůl výtvarné. Teď se to dostalo na cestu řekněme malého úspěchu,“ říká skromně Jiří Netík ke svému triumfu na florentském bienále.