Jiří Kratochvil: Černá skříňka. Černočerná groteska s prvky psychodramatu

03493842.jpeg

Absurdní komedie inspirovaná motivem zájezdního hostince, ve kterém dochází ke kriminálním činům, jenž se objevuje v divadelní hře Nedorozumění od Alberta Camuse. S hlubokou znalostí díla francouzského literáta vytváří Jiří Kratochvil v původně divadelní hře Černá skříňka aneb Hry a sny aneb Play Camus však zcela jiný žánr a děj zápletky. Autor svou hru výstižně nazývá „černočerná groteska s prvky psychodramatu“. On-line k poslechu do pondělí 12. prosince 2016.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

V mnohovrstevnatém textu, kterému vévodí hororová atmosféra, je však nutno přečíst hlubší záměr. Kratochvil totiž ukotvil děj do československé „porevoluční“ reality raných 90. let. S ironickým nadhledem zde popisuje společenské prostředí, ve kterém je idea svobody rychle vytěsněna érou divokého podnikání a smyslem života se stává materiální obohacení. Zachycuje dobu, jejíž součástí jsou lidé, vracející se z různých koutů světa. Vítaní nejen s otevřenou náručí, ale také s velkou nedůvěrou, protože otevírají už zamčené mříže minulosti, na kterou by bylo nejlepší zapomenout. Emigranti, kteří často do ztracené vlasti přichází s vlastními obavami i nadějemi. V takové situaci jsou i hlavní hrdinové z Kratochvilova dramatu.

Po dvaceti letech strávených v Americe přijíždí na rodnou Moravu, kde matka jednoho z nich získala v restituci zchátralou nemovitost, které chce vrátit bývalou slávu. Pobyt v zájezdním hostinci ovšem zahrnuje nečekaná překvapení, na něž – v utajení přicházející dva cizinci – můžou být jen těžko připraveni. Zdánlivě jednoduchou zápletku Kratochvil komplikuje střídáním míst a časoprostorů, ale také hrou s fikcí a s falešnými postavami. Černá skříňka je díky precizně propracované struktuře a důmyslnému obsahu plná napětí a nečekaných odhalení či zjištění, stejně, jako když stejnojmenný předmět otevře člověk po havárii dopravního prostředku a díky tomu nahlédne na minulost, která mu leccos osvětlí.

Úpravou původně divadelního textu vznikla rozhlasová inscenace v režii Radima Nejedlého. Ve spolupráci s hudebním skladatelem Martinem Kyšperským a zvukovým mistrem Lukášem Dolejším v ní zvukově posílil grotesknost i absurditu děje. Hudba neplní pouze náladotvornou funkci, přestože si zahrává s motivy z filmových thrillerů či hororů, ale je jedním ze spoluhráčů příběhu a glosátorem zvenčí.

Herecké výkony se pohybují v rozmezí psychologické pravdivosti až ke stylizaci do typů postav z filmových krváků.

Přestože v tvorbě prozaika Jiřího Kratochvila (nar. 1940) dominuje romanopisectví, esejistika a publicistika, je autorem i několika dramat. Rozhlasového ztvárnění se zatím dočkaly jeho hry Slepecké cvičení (1992), Balada o reklamním agentovi (1993), Nahoru a dolů (1993), Babička slaví devětadevadesáté narozeniny aneb Rozhlasová hra o Smrti a o Jankovi (1997) a Učitelé jazyků (1997). Napsal minutové hry Švanda a Židle a v roce 2007 vytvořil pro rozhlasovou literární revue Zelný rynk dvanáctidílný cyklus miniher s názvem Divadélko Silver uvádí...


Osoby a obsazení: Petr (Michal Bumbálek), Nikolaj (Jiří Valůšek), Matka (Ivana Hloužková), Pavla (Alžběta Kynclová), Mrchožrout (Vladimír Krátký)

Autor: Jiří KratochvilDramaturgie a úprava textu: Hana HložkováRežie: Radim NejedlýHudba: Martin KyšperskýZvukový mistr: Lukáš Dolejší

V Brně natočila Tvůrčí skupina Regiony v roce 2015.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba