Jiří Kovtun: Pražská ekloga. Příběh posledních dnů druhé světové války v Praze
Je konec války a v Praze se začíná bojovat, válčení nepřináší nikomu užitek a smrt se jeví stále nesmyslnější. Kolem tří studentů, Ludvíka, Kamila a Artura, se rozehrávají komické i tragické epizody moderních dějin... Román básníka, prozaika a historika Jiřího Kovtuna zachycuje pět autentických májových dní roku 1945. V podání Aleše Procházky poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jiří Kovtun (1927−2014) po studiích práv na Univerzitě Karlově po únoru 1948 emigroval, v letech 1951−1973 byl redaktorem Svobodné Evropy v Mnichově. Od roku 1977 působil v Knihovně Kongresu USA ve Washingtonu. Je znám především svými historiografickými díly, jeho poslední rozsáhlá kniha Republika v nebezpečném světě – Éra prezidenta Masaryka 1918–1935 vyšla v roce 2005 a vzbudila velký ohlas,
Literárně debutoval v roce 1953 sbírkou spirituálně laděných veršů Blahoslavení, o rok později vydal sbírku Tu-Fuův žal. Je také autorem dvou próz, složitě stavěných textů nezaměnitelnéhorukopisu: Pražská ekloga (Mnichov 1973, Praha 1992) a Zpráva z Lisabonu (Curych 1979, Praha 1999).
O smyslu lidské existence
První knižně vydaná próza, Pražská ekloga, nese podtitul Román o čtrnácti obrazech a vznikala v letech 1970−1973. Líčí průběh Pražského povstání v květnu 1945 na břevnovské periferii. Vyprávějí se v ní osudy tří břevnovských gymnazistů Kamila, Ludvíka a Artura, kteří chtějí přivítat konec války, ale stávají se nedobrovolnými účastníky posledních válečných střetů, leckdy absurdních.
Čtěte také
Vyprávění začíná v sobotu 5. května 1945. Poslední záchvěvy války činí z pozorovatelů aktéry, dokonce i oběti: jeden z chlapců umírá, druhý odchází s mladou Němkou Barbarou, třetí pod tlakem okolního cynismu dospívá k víře v Boha. Kovtunovo antiiluzivní vyprávění je protipólem Drdovy naivně hrdinské Němé barikády. Román Pražská ekloga přes to, že odhaluje krutost války, zůstává především svébytným uměleckým počinem, dílem, jehož funkcí není pouhé morální poselství. Text je vlastně filozofujícím traktátem, v němž je konkrétní historická situace východiskem k úvahám o smyslu lidské existence.
Vyprávění je vystavěno z víceméně samostatných epizod, ale vnitřní soudržnost mu dodává neustálá konfrontace reality s mýtem, ironie s tragičností, krutosti s bezbranností. Jiří Kovtun v jednom rozhovoru odmítl přímé spojování morálního poselství a beletrie: „Nedovedu říci, jestli se v mé beletrii ozývá nějaké silné morální poselství (...). Kdo píše básně nebo prózu, nemůže začínat u morálního hlediska. Krásná literatura je všelicos, ale není to kázání.“
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
