Jiří Kovtun: Pražská ekloga (11/14)

03375764.jpeg

On-line do neděle 24. května 2015.

Poslouchejte na Vltavě od 8. května 2015 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Jiří Kovtun (1927-2014) po studiích práv na Univerzitě Karlově po únoru 1948 emigroval, v letech 1951-1973 byl redaktorem Svobodné Evropy v Mnichově. Od roku 1977 působil v Knihovně Kongresu USA ve Washingtonu. Literárně debutoval v roce 1953 sbírkou spirituálně laděných veršů Blahoslavení, o rok později vydal sbírku Tu-Fuův žal.

Je autorem dvou próz, složitě stavěných textů nezaměnitelného rukopisu: Pražská ekloga (Mnichov 1973, Praha 1992) a Zpráva z Lisabonu (Curych 1979, Praha 1999). První knižně vydaná próza, Pražská ekloga, nese podtitul Román o čtrnácti obrazech a vznikala v letech 1970-1973. Líčí průběh Pražského povstání v květnu 1945 na břevnovské periferii. Vyprávějí se v ní osudy tří břevnovských gymnazistů Kamila, Ludvíka a Artura, kteří chtějí přivítat konec války, ale stávají se nedobrovolnými účastníky posledních válečných střetů, leckdy absurdních.

Vyprávění začíná v sobotu 5. května 1945. Poslední záchvěvy války činí z pozorovatelů aktéry, dokonce i oběti: jeden z chlapců umírá, druhý odchází s mladou Němkou Barbarou, třetí pod tlakem okolního cynismu dospívá k víře v Boha. Kovtunovo antiiluzivní vyprávění je protipólem Drdovy naivně hrdinské Němé barikády. Román Pražská ekloga přes to, že odhaluje krutost války, zůstává především svébytným uměleckým počinem, dílem, jehož funkcí není pouhé morální poselství. Text je vlastně filozofizujícím traktátem, v němž je konkrétní historická situace východiskem k úvahám o smyslu lidské existence.

Vyprávění je vystavěno z víceméně samostatných epizod, ale vnitřní soudržnost mu dodává neustálá konfrontace reality s mýtem, ironie s tragičností, krutosti s bezbranností. Jiří Kovtun v jednom rozhovoru odmítl přímé spojování morálního poselství a beletrie: „Nedovedu říci, jestli se v mé beletrii ozývá nějaké silné morální poselství (...). Kdo píše básně nebo prózu, nemůže začínat u morálního hlediska. Krásná literatura je všelicos, ale není to kázání.“


Čte: Aleš Procházka

Autor: Jiří Kovtun Připravila: Alena HeroutováRežie: Vlado Rusko

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby