Jiří Kárnet: Posmrtný deník. Přísně tajná odpověď Václavu Havlovi

Jiří Kárnet se narodil 24. ledna 1920 v Hořicích. Po absolvování gymnázia se zapsal ke studiu na Právnické fakultě UK. Od konce roku 1939 působil v divadlech D 40 a D 41, později přešel do Městského di­vadla na Královských Vinohradech a nakonec do divadla ve Smetanově muzeu.

Jiří Kárnet|foto: Rodinný archiv Jiřího Kárneta

Koncem druhé světové války byl vězněn v Německu. Po skončení války přispíval do řady periodik, zejména však do Mladé fronty, v níž působil jako stálý spolupracovník kulturní rubriky. Po únorových událostech v roce 1948 ode­šel do Francie, kde se stal redaktorem v čs. vysílání Radia France. Z Francie se přestěhoval do New Yorku, kde žil v letech 1952–2011.

V USA se věnoval žur­nalistice – spolupracoval s rozhlasovou stanicí Hlas Ameriky a Rádiem Svobod­ná Evropa, v němž získal redaktorské místo a věnoval se kulturně-politic­kým komentářům a rozhovorům. Spo­lu s Pavlem Tigridem stál u zrodu čtvrtletníku Svědectví, v jehož redakční radě později působil. Poznámkami, úvahami, eseji, hrami, recenzemi či verši přispíval do Perspektiv, Skutečnosti nebo Zápisníku.

V divadle dnes máme antihrdiny, píšou se antiromány a antireportáže a já vlastně napsal antianketu...

Esej, z něhož Český rozhlas Vltava vysílá vybrané pasáže, vznikal původně jako odpo­věď na dvě anketní otázky Václava Hav­la, které tazatel položil některým exu­lantům během své návštěvy New Yorku v roce 1968. („Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“)

Kárnetův text svým rozsahem i stylem zdaleka překročil „zadání“ a měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být vydán v Československém spisovateli. Po srp­nu 1968 k publikování nedošlo. Esej tak knižně vyšel až v roce 2009 se čtyřicetiletým zpožděním.