Jinotajný jazyk plný metafor má v perské literatuře hlubokou tradici, říká íránistka Zuzana Kříhová
Dopad vojenské operace USA a Izraele v každodenním životě Íránců i síla tamní literární tradice. Přední česká íránistka ve Vizitce popisuje, proč je jazyk metafor v perské kultuře tak zásadní, jak funguje cenzura i proč Íránci tak dobře rozumějí skrytým významům. Íránci mají podle ní také velmi silný překladatelský trh. „Bestseller ze západu se vždy velmi rychle objeví v překladu do perštiny.”
V Íránu je velmi populární dílo Milana Kundery. Jak se v perských překladech zachází s jeho citlivými pasážemi? Jak přesně vypadá cenzura literatury? A kdy v Íránu vyjde její perský překlad Žítkovských bohyň? Ptá se Karolína Koubová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
