"Jiní se chlubívají kdečím, ale tatínek, ten ne"

A vskutku: hned v tom prvním zachrání krásku, jež má být obětována draku: převlékne se za ni, pod sukní ukryje dvě motorové pily na setrvačník, a když ho drak spolkne, prořeže se z jeho břicha ven a pak mu ještě ufikne hlavu. V jiné pohádce zase zachrání vážně onemocněvšího prezidenta, v další se ujme řízení tryskového dopravního letounu poté, co pilot zkolaboval, anebo za pomoci paličky na maso, formy na bábovku a spreje se šlehačkou zneškodní bankovní lupiče. "Pane," děkuje mu paní od přepážky za záchranu, "vy jste byl jak ten Bajaja na bílém koni. Taky vypadal napřed jako nějaký moula, a pak se projevil jako rytíř a hrdina."

Goldflamova kniha "Tatínek není k zahození"|foto: vltava.cz

Právě v tom tkví vtip Goldflamových pohádek. Představte si jeho hobbití postavičku v akčních situacích hodných Schwarzeneggera a vyprávěných Woody Allenem. Ale co Allenem, vždyť ani ten nepřetrumfne něžnou ironii a patafyzickou vynalézavost kouzelníka Arnoštka. Není divu, že se tatínkovým patnácti příběhům Goldflamova dcera Sylva velmi smála, a je dobře, že ho Tomáš Sedláček, vedoucí brněnské literární redakce Českého rozhlasu, přesvědčil, aby je zapsal. Ve vydání Nakladatelstvím Andreje Šťastného doprovází "pohádky pro malé i velké", jak zní jejich podtitul, půvabné barevné ilustrace paní Petry Goldflamové-Štětinové. Ta na poslední stránku ale namalovala pouze prázdný rámeček bez obrázku. A sice proto, aby mohly děti splnit, co jim autor doporučuje: "Jestli máš taky takového šikovného tatínka, nalep sem jeho obrázek."

Otcové a dědečkové, tuhle knížku potřebujete víc než příručku pro kutily. Ukažte dětem a vnoučatům svou pravou tvář. Vždyť je škoda, aby vás - hrdiny - viděly jen pohledem svých maminek a babiček.