Jen my a K2. Jana Počtová natočila dokument o cestě Kláry Kolouchové na druhou nejvyšší horu světa
Jako první Češka se horolezkyně Klára Kolouchová dostala na vrchol druhé nejvyšší hory na světě K2. S kamerou u toho byla i dokumentaristka Jana Počtová. Film K2 vlastní cestou by měl mít odloženou premiéru v létě. O práci i o pocitech v koronavirové době mluvila s Tomášem Pilátem.
Jana Počtová je autorkou několika desítek dokumentů, nejvíce ji ale proslavily filmy Generace Singles a Nerodič o životě bez partnera a hledání podob rodiny. Na festivalu Febiofest, který byl stejně jako všechny jarní kulturní akce zrušený, měl mít premiéru její nejnovější dokument K2 vlastní cestou. Snímek o snaze horolezkyně Kláry Kolouchové zdolat na třetí pokus druhou nejvyšší horu světa bude mít nakonec premiéru 25. července – přesně rok poté, co Kolouchová svou misi zvládla. Tedy – pokud to karanténa dovolí. „Doufám, že až to skončí, lidi zase začnou chodit do kina. Že se nebudou bát,“ řekla Jana Počtová ve Vizitce.
Část cesty na K2 absolvovala režisérka Počtová kvůli natáčení spolu s Klárou Kolouchovou. Ačkoliv se v rámci svých výletů už několikrát v životě ocitla ve vysokých nadmořských výškách, mezi lezce se rozhodně nepočítá a sport je pro ni, jak podotkla, občas i sprosté slovo. „Moje fyzická kondice byla před odjezdem nulová. Zbývající peníze na projekt jsme sehnali až čtrnáct dní před plánovaným odjezdem, takže fyzická příprava dopadla tak, že jsem po práci chodila nahoru a dolů po Petříně a prošlapávala jsem při tom své nové kožené pohorky,“ usmívá se. „S Klárou jsme si ale sedly a já v jejím konání viděla potenciál hezkého příběhu, takže jsem nad tím, jak asi budu trávit čas v pěti tisících metrech, ani nepřemýšlela.“
Je to intimní, nikoliv outdoorový příběh
Jana Počtová od začátku věděla, že nechce natáčet outdoorový film, ale intimní příběh ženy – matky, která jde za svou horolezeckou touhou i s vědomím toho, že doma nechává dvě malé děti. „Klára je hrozně zvláštní člověk. Je mnohovrstevnatá, sobecká, ale zároveň i přející. Je to divoká ženská, která si plní svoje sny, a proto je jedinečná. A proto jsem se do ní přátelsky zamilovala, což je nutný předpoklad k tomu, abyste s někým při točení filmu mohli strávit dva roky,“ konstatuje režisérka.
Ve filmu použila jak obrázky, které během treku sama pořídila, tak záběry natočené spřátelenými horolezci z dalších týmů a také samotnou Klárou Kolouchovou. Do nejvyšších pater K2 s ní ale logicky nepokračovala. Bohatě jí stačily zkušenosti ze základních táborů – ať už jde o náročnou aklimatizaci, prášek proti bolesti hlavy, který ji zcela „sťal“, anebo nocování ve spacáku v hlubokých minusových teplotách. Všechny bolístky ale musely jít stranou. „Expedice stála spoustu peněz a Kláře šlo o to, aby to klaplo. Takže jsem se snažila nemyslet na sebe a prostě točit dobrý film.“
Čtěte také
Jana Počtová prý poslední dva roky hodně pracuje a ani v karanténě se toho pro ni moc nezměnilo. Tedy kromě toho, že nemůže lidem podat ruku a nesmí si s přáteli sednout do baru na drink. V současné době dokončuje další projekty, mezi kterými jsou i cestopisné snímky, a běh času ovlivněný koronavirem pravděpodobně zaznamená do chystaného dokumentu. Zabývat se bude lidmi žijícími v netradičních partnerských vztazích. Počtová ho řadí do volné trilogie spolu s Generací Singles a snímkem Nerodič.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka