Její masky si koupil Lenny Kravitz, učila se u lidí okolo Björk. Byla to ta nejlepší škola, říká umělkyně Radka Salcmannová
Nepovažuje se za módní návrhářku, přesto se prezentovala na světových akcích Fashion Week. Vytváří sochy, objekty, videa, šije kostýmy a masky a všechno dohromady tvoří světy plné pohádkové mystiky i chladné krásy. Radka Salcmannová je Češka, která už deset let žije a pracuje v New Yorku. Tam s ní také o práci i životě mluvila Renáta Spisarová.
Byla nezařaditelná a na UMPRUM si ji přehazovali jako horký brambor. Zkoušela studovat malbu, multimédia, dokonce ji poslali na scénografii na DAMU a odtamtud zase zpět na UMPRUM. Radka Salcmannová už ale tehdy cítila, že sólová umělecká tvorba není nic pro ni. Líbilo se jí, jak spolupracují hudebníci s designéry, filmaři s módními návrháři. Chtěla vytvářet koncepty, točit videa, věnovat se performance. Toužila přicházet s nápady a ty ve spolupráci s ostatními umělci realizovat.
V jejích očích byl v tomto směru etalonem dokonalosti americký umělec Matthew Barney, někdejší partner zpěvačky Björk. „Líbilo se mi, jaké dělá sochy, kostýmy, do toho hraje hudba a on z toho udělá šestihodinový film, kterému sice nikdo nerozumí, ale který je krásný,“ řekla ve Vizitce natáčené na střeše domu v newyorském Williamsburgu, kde Radka Salcmannová se svou rodinou bydlí.
Pražskou školu proto nechala být a odjela do New Yorku, kde taktéž začala studovat. Zároveň se ale nevzdala snu pracovat pro Barneyho: psala mu maily, vyhlížela ho před studiem a nakonec se k němu – jak už se tak stává těm, co si věci dlouho a silně přejí – dostala náhodně přes spolubydlícího. První úkol zněl: přemalovat šrouby jedné velké instalace tak, aby nebyly vidět. „Strávila jsem na tom celý den, pak přišel Matthew a ptal se: kde jsou ty šrouby? Odpověděla jsem, že jsem je přeci měla přemalovat tak, aby nebyly vidět. Řekl mi, že se mi povedlo umělecké dílo, a druhý den mi jeho asistent nabídl další práci.“ Na přemalovávání soch z Barneyho ateliéru nakonec strávila několik měsíců. Když pak tato práce skončila, Radka si založila svoje studio. „Potýkala jsem se ale s existenciálními starostmi. Zvládla jsem to jenom díky tomu, že jsem z počátku bydlela na umělecké rezidenci a celé dny jedla jenom jablka,“ vzpomíná.
Z Prahy na newyorský Fashion Week
Příběh Radky Salcmannové je příběhem náhod, risku, souhry věcí mezi nebem a zemí, ale i odhodlání, píle a talentu. Štěstí se na ní usmálo například v Los Angeles, kam za poslední peníze odletěla z New Yorku „vyčistit si hlavu“. Myslela si, že bude spát na pláži, kde zkusí dotočit jedno ze svých videí, a do igelitového pytle přibalila několik masek a kostýmů, které si pro své vizuální projekty spíchla na dětském stroji za pár dolarů.
Jejím nenadálým hollywoodským hostitelům se kostýmy zalíbily a poradily jí, ať je odnese do nedalekého specializovaného obchodu. „Za tři dny mi volali, že si moje masky koupil Lenny Kravitz.“ Zakrátko ji s nabídkou spolupráce kontaktoval losangeleský Fashion Week. Ačkoliv se Radka Salcmannová ze všeho nejméně cítí být módní návrhářkou, rozhodla se příležitosti využít, což jí záhy vyneslo i účast na newyorském Fashion Weeku. Jak ale říká, o její masky mají zájem také třeba rapeři, což je subkultura, v níž se běžně nepohybuje.
Ve Vizitce mluvila také o své zastávce v Berlíně, o potřebě vystoupit se svým uměním z galerie a oslovovat lidi mimo odbornou obec, o rozpolcenosti dané podvědomou touhou po životě v České republice i o potřebě řádu, který ji ovšem dává právě život za oceánem.
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Objížďka. Hořká komedie o transportu politického vězně do vyšetřovací vazby
-
Molière: Don Juan. Strhující tragikomedie o slavném svůdci žen. Zakázaná klasika na Vltavě
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
-
Boualem Sansal: Němcova vesnice. Slavný román vězněného alžírského spisovatele
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
