Její hudba má zkrátka úžasnou duši, říká o opeře Porgy a Bess dirigent Wayne Marshall

Wayne Marshall
Wayne Marshall

Pražským Rudolfinem bude v sobotu 16. února znít opera George Gershwina Porgy a Bess. Její koncertní verzi, kterou připravil Symfonický orchestr Českého rozhlasu v rámci série „Nové horizonty“, řídí anglický dirigent Wayne Marshall.

Přímý přenos vysíláme 16. února od 19:30.

Kdy jste se poprvé setkal s hudbou George Gershwina? A jaký jste si k ní postupně vytvořil vztah?

Začalo to, když jsem byl opravdu ještě hodně mladý. Bylo mi osm. Tehdy jsem poprvé slyšel Gershwinův Klavírní koncert F dur. A to bylo takové mé „uvedení“ do Gershwinovy tvorby. Od té doby uteklo hodně času, dnes jsem na prahu šedesátky a musím říct, že se s tou hudbou po téměř čtyřiceti letech umělecké práce doslova identifikuji. Setkával jsem se s ní doma díky svým rodičům, pak jsem ji studoval na škole, Gershwinovo kompletní dílo pro klavír a orchestr jsem také nahrál, a to v Dánsku jako sólista a dirigent v jedné osobě. Můj vztah ke Gershwinovi bych proto charakterizoval jako takové dlouhodobé objevování.

George Gershwin je opravdu fenomén. Čím je pro vás jeho hudba tak výjimečná?

Myslím, že je to její přesvědčivost. Dotýká se srdce, jako by ho v tom nejlepším smyslu slova protínala. Když ji interpretujete, a je jedno jestli z pozice dirigenta, sólisty nebo hráče orchestru, máte opravdu zvláštní pocit. Jako interpreta se vás zkrátka dotýká něco, co není přímo v partituře, je to něco, co se ukáže až při samotném koncertu. A mým úkolem jako dirigenta je vytáhnout z partitury tu specifickou esenci, kterou de facto čtete mezi notami. A to je jeden z nejtěžších aspektů Gershwinovy hudby. Vystihnout její specifickou apelativnost.

Je to Čajkovskij se svou pověstnou něhou. Čajkovskij, který je šťastný a energický, říká Semjon Byčkov

Semjon Byčkov

Česká filharmonie v čele se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pokračuje v těchto dnech v nahrávacím projektu pro vydavatelství Decca. Na koncertech 13., 14. a 15. února v pražském Rudolfinu zazní díla Petra Iljiče Čajkovského, Franze Schuberta a Leoše Janáčka.

V Praze připravujete Gershwinovu operu Porgy a Bess. Co pro vás osobně toto dílo znamená?

Začalo to v roce 1986. Tehdy jsem byl v Glyndebourne a v tamní produkci této opery jsem hrál roli Jasba Browna, klavíristy, který byl přímo na scéně. A zároveň jsem na této produkci pracoval v pozici korepetitora. Dirigentem byl Simon Rattle a pro mne to tehdy bylo vůbec první angažmá ve světě opery jako takové. Do té doby jsem znal části z Porgyho a Bess, ale celou operu jsem neznal. Zkušenost z Glyndebourne tedy pro mne byla takovým opravdovým zasvěcením do tohoto díla a zároveň možností plně se ponořit do studia této Gershwinovy partitury. Postava Jasbo Browna vystupuje na samotném začátku opery a jeho klavírní part je poměrně krátký, za pět minut jste hotov. Po celý zbytek opery jsem pak mohl sledovat Simona Rattlea, jak diriguje. Hudba této opery je velmi specifická, je v ní zkrátka všechno. Jazz, rap, ano, opravdu, rap je tam také… Tato skvělá hudba má zkrátka speciální duši. Co říct víc – je to George Gershwin.

Wayne Marshall

Mohl byste nám přiblížit formu, ve které tato opera v pražském Rudolfinu zazní?

Vybral jsem z této opery ukázky. V této mé „verzi“ uslyšíte čtyři sólisty a sbor, bude to takový průřez, během kterého ale budeme sledovat dějovou linku celého příběhu. Pochopitelně zazní co nejvíce z toho nejlepšího hudebního materiálu, který tato opera nabízí. Bude zde samozřejmě předehra s vystoupením postavy Jasba Browna, tím budu opět já. Dále zazní například „Summertime“, Porgyho píseň „I got plenty of nothing“, duet „Bess you is my woman now“. Nebude chybět scéna ze 2. dějství s písní „What you want with Bess“, dále scéna bouře ze 3. dějství a další. Náš výběr končí scénou Porgyho návratu z vězení a jeho odjezdu za Bess do New Yorku. Myslím, že tato forma přiblíží Gershwinovu operu velmi komplexně. Některé věci tam budou možná posluchačům chybět, vše se bude soustředit kolem čtveřice sólistů, ale i tak si myslím, že vybrané ukázky budou svrchovaně dokladovat výjimečnou pověst, jakou toto dílo má. A to od začátku do konce.

Ze zkoušky se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu

Na tomto projektu spolupracujete se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Jak si rozhlasoví symfonikové rozumí s hudbou George Gershwina?

Učí se jí rozumět. Ale to neříkám nijak ve zlém, naopak! Pro řadu orchestrů po celém světě, jejichž těžiště je ve velkém symfonickém repertoáru, je setkání nejen s tímto Gershwinovým dílem opravdu zajímavou zkušeností. Souvisí to s tím, co jsem už řekl na začátku. Je v něm zkrátka něco, co není vepsáno do not, co zkrátka čtete mezi nimi. Takový ten speciální pocit. Já s tím samozřejmě takovou obtíž nemám, s touto hudbou jsem už sžitý, ale vím, že pro některé hudebníky to může být opravdu těžké se do toho vcítit. Víte, a to je pomalý proces, ale věřím, že pro všechny radostný, protože jakmile se pak všechno propojí se sólisty a sborem, věřím, že společně uděláme něco opravdu výjimečného.

Program:

George Gershwin (1898–1937)
Porgy & Bess

Angela Renée Simpson – soprán, Indira Mahajan – soprán (Bess, Serena a Clara)
Ronald Samm – tenor, Kevin Short – basbaryton (Porgy, Crown a Sportin´ Life)

Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek – sbormistr
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Wayne Marshall – dirigent 

Od 18 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční setkání s dirigentem Waynem Marshallem a dalšími hosty.

Koncert Vltava vysílá v přímém přenosu.

Více informací naleznete na webových stránkách zde.