Jeho tajnou ingrediencí jsou barvy a humor. Malíř Alain Séchas se proslavil zobrazováním koček v lidském těle
Jeho dílo poznáte na první pohled. Podobně jako kočky v lidských situacích, zobrazuje i mimozemšťany. Oblibu získaly především jeho komiksy a Francii v minulosti reprezentoval na Bienále v Benátkách.
Séchasova mnohdy ohromná plátna vypadají jednoduše. Vidíme na nich postavy nebo dekorace zobrazené prostými a zdánlivě rychlými tahy štětce, které jsou často velmi barevné. I to dělá jeho tvorbu rozpoznatelnou. A samozřejmě se neubráníme pousmání nad některými vyobrazenými situacemi. Jeho malby vzachycují kočky na pláži nebo v parku, v banálních situacích. Séchas klade důraz na detaily a humor, který však nesmí přerůst v ironii.
Alain Séchas vysvětluje, že kočka pro něj není prvotním tématem, jako spíš nástrojem. Líbí se mu lidské tělo jako takové – mužské i ženské. Kočku považuje za silnou osobnost, která si dělá, co chce, neposlouchá, je nezávislá. Kočičí pohled je uhrančivý a vyvolává nejistotu. Nemůžeme si být nikdy jistí, co vyjadřuje. I proto volí Séchas pro své postavy právě kočičí hlavy.
Inspiraci kočkami malíř získal, když bydlel v domě, kde mnoho sousedů mělo kočku. Z čehož můžeme pochopit celkový základ jeho tvorby, která se vždy týkala všeho kolem, všeho, co vidí, takže i koček. Přitom on sám nikdy kočku neměl. Když ho kočky zrovna nebaví, tvoří sochy marťanek, které dosahují i několika metrů.
Alain Séchas se narodil v 50. letech na předměstí Paříže, v Colombes. Věnuje se malbě, soše, grafice a instalacím. Jeho styl už je jakousi klasikou francouzského současného umění.
Jeho plátna se v nedávné době stala novou akvizicí stálé sbírky Centre Pompidou.
Díky komiksové jednoduchosti si jeho dílo získalo popularitu i za hranicemi. Například v Bruselu je na ulici v centru města nainstalována jeho kočičí cyklistka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.