Jednoduchost a důraz na smíření. Nový památník romského holokaustu v Letech respektuje krajinu i přání pozůstalých
Tiché rozjímání v lese i poučení skrze zážitky na Stezce vězně. Místo vepřína v Letech u Písku konečně vznikne prostor pro důstojnou pietu obětem romského holokaustu.
Krajina má svoji neúprosně dlouhodobou paměť, skrytou často jen pár centimetrů pod zemí v otiscích dávno zapomenutých cest a základů domů. Paměť lidí je mnohem kratší, je to paměť, o níž se vyjednává, která podléhá hierarchii moci, v níž nejsou síly většiny a menšiny v rovnováze… píše se v námětu architektonicko-krajinářské soutěže na památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který má do roku 2023 vzniknout na místě zrušeného vepřína v Letech u Písku.
I Romové potřebují k tomuto místu najít vztah. O tom, co se v táboře dělo, se mezi Romy moc nemluví. My si to neradi připomínáme.
Čeněk Růžička
Tzv. cikánský tábor v Letech u Písku byl v srpnu 1943 srovnaný se zemí. Skoro celou plochu, kde stával, postupně od 70. let zabral velkokapacitní vepřín. V jeho blízkosti odhalil první pomník obětem holokaustu Romů a Sintů v roce 1995 Václav Havel, nicméně pietní akce se konaly v zápachu vepřína, který stát vykoupil až v roce 2018. Následně Muzeum romského kultury připravilo a vyhlásilo za podpory Ministerstva kultury mezinárodní architektonicko-krajinářskou soutěž na památník.
„Je to završení dvou důležitých etap – vykoupení prasečáku a vybrání vítězného návrhu, který se nám velmi líbí, protože koresponduje s atmosférou místo a našimi představami. Žádný velký zásah do přírody. Navíc jsou tam artefakty, které připomínání život našich lidí v koncentráku pod dozorem českých dozorců. Je důležité, že architekti jsou ochotní s námi spolupracovat na finální podobě památníku,“ říká v ArtCafé zástupce pozůstalých a člen soutěžní poroty Čeněk Růžička, který je zároveň předsedou Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice.
Les jako symbol společenství
Autory vítězného návrhu jsou Jan Sulzer a Lucie Vogelovvá z ateliéru Terra Florida a Jan Světlíka, Vojtěch Šedý a Filip Šefl z Ateliéru Světlík. Na návrhu spolupracovali Roman Černohous a Petr Karlík.
Chtěli jsme vytvořit místo, kde bude moct docházet k dialogu a ke smíření.
Jan Světlík
„Lety u Písku jsem zpracovával už jako diplomovou práci. Nechtěl jsem vytvářet památník jako monument. Místo prasečáku jsem navrhl les, do něj kruh, na místo kde byl tábor. Kruh má symbolizovat prázdno, kde už nikdo není. Když tam člověk přijde, může si sám vše představit a nic dalšího už nepotřebuje,“ popisuje svoji představu Jan Sulzer. „Tvář místa budete objevovat postupně. Nejprve uvidíte dělící zeď. Jak budete památníkem procházet, bude se vám postupně před očima odvíjet celý příběh,“ doplňuje Jan Světlík.
Jak vypadá romské vzpomínání na holokaust a coo vám odhalí plánovaná Stezka vězně? Poslechněte si celý záznam. Pořad připravila Petra Kultová, hudbu vybírá Eliška Vidomus.
Související
-
Neoklešťuju umění jen na adoraci Romů, jde mi o dialog, říká významná slovenská umělkyně
Emília Rigová je coby první Romka laureátkou prestižní slovenské Ceny Oskára Čepana pro mladé umělce. Na své aktuální pražské výstavě oživuje zapomenuté romské písně.
-
V Senátu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu za Romy promluvila Jana Horváthová. V její rodi
U příležitosti Dne památky obětí holocaustu každoročně koná slavnostní setkání v senátu. K zúčastněným letos promluvila i ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.