Jediný román R.M. Rilkeho ve vltavské Četbě na pokračování

02398282.jpeg

Kniha Zápisky Malta Lauridse Brigga, jediný román pražského německého básníka Rainera Marii Rilkeho, má formu deníkových záznamů mladého dánského básníka žijícího v Paříži. V metaforickém vypravování plném symbolů, jehož básnivost ještě podtrhl překlad Jana Zahradníčka z roku 1933, každý čtenář najde cosi, co jej zprudka zasáhne. Úprava Evy Lenartové preferuje narativní části textu a vyhýbá se útržkovitým nebo naopak digresivním částem románu.

Německý básník Rainer Maria Rilke se narodil v Praze v roce 1875 jako René Maria Rilke. Rainerem se stal až na popud první z několika svých vlivných přítelkyň, milenek, důvěrnic a mecenášek Lou Andreas-Salomé. Zápisky Malta Lauridse Brigga - Rilkeho jediné prozaické dílo - vyšly v roce 1910. V té době už stála po jeho boku další z osudových žen – o dvacet let starší Marie Thurn-Taxisová, jež v Rilkeho životě zaujala pevné místo rádkyně a patronky. V době setkání s Marií Thurn-Taxisovou Rilke právě Zápisky Malta Lauridse Brigga dokončil a tísnil ho pocit ztracené motivace i inspirace. Tento „nepopsatelný předěl“ ho zanechal „bezradného, nečinného a neschopného se čemukoli napříště věnovat.“

Z nepříjemně odevzdaného stavu ho vytrhl pobyt na duinském zámku, kam jej pozvala jeho vzácná přítelkyně a kde také vzniky slavné Elegie z Duina. Zápisky Malta Lauridse Brigga mají formu deníkových záznamů mladého dánského básníka žijícího v Paříži. Mladý muž prochází všemi mezními zážitky moderního myslícího člověka, vnímá svůdnost bohatství i bídu a ohyzdnost pouhého přežívání. Rilke začal román psát v roce 1904, tedy v době, kdy sám v Paříži žil a pracoval jako Rodinův osobní tajemník, najdeme v něm tedy ukryty i autobiografické prvky. V Rilkeho Zápiscích se mísí prvky silného expresionismu s jemnými impresionistickými motivy. Básník v díle útržkovitě řeší některá existenciální témata, jako je pozice smrti ve společnosti, život, nemoci, úzkost, osamocení, chudobu nebo význam umění.

Popravdě řečeno nejvýznamnější prozaické dílo německého básníka pražského původu lze nazvat románem jen s výhradami. Jednotící linkou, která kromě vypravěče váže jednotlivé zápisky, je hledání a zpochybňování existence boha, uhranutost smrtí a zároveň obava z vlastní konečnosti. Ale je to zároveň text o hledání lásky jako možného smyslu života. V metaforickém vypravování plném symbolů, jehož básnivost ještě podtrhl překlad Jana Zahradníčka z roku 1933, však každý čtenář najde cosi, co jej zprudka zasáhne.

Eva Lenartová ve své úpravě pro osmidílnou rozhlasovou četbu využila přibližně dvě třetiny původního rozsahu a zdá se, že rozhlasová podoba je rozhodně vstřícnější k posluchači než nikterak jednoduchý text románu k nepoučenému čtenáři. Četba pro Český rozhlas 3 – stanici Vltava vznikla v ostravském studiu Českého rozhlasu. S režisérem Tomášem Jirmanem technicky spolupracovala Hana Plecháčková. Nelehkého hereckého partu se skvěle zhostil Jan Hájek.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.