Jeden herec, žárovka a hodinový monolog, to je Příliš hlučná samota na francouzský způsob
Pro divadelní ztvárnění Příliš hlučné samoty Bohumila Hrabala se rozhodlo pařížské divadlo Théatre de Belleville sídlící v populární čtvrti Belleville a patřící do sítě mladé pařížské umělecké scény, která přeje kreativní tvorbě.
Koordinátorka divadla Laura Poignet o jeho zaměření říká: „zveme a představuje mladé spolky začínajících herců a hereček, které nejsou ještě moc známé a které nemohou dostat velké finanční podpory ze strany radnice.“ I proto se divadelníci spíše věnují současné produkci. Pokud uvádějí klasiku, vždy to musí být moderním pohledem. Tak tomu třeba bylo u Hamletova Richarda III. Bylo vítané, aby se používal spíš moderní jazyk: „Dá se říct, že polovina představení je zaměřená na současnou tvorbu, jsou to třeba nové autorské hry. Prostě takové, které ještě nejsou známé. A na druhou stranu, abychom uspokojili diváckou poptávku, uvádíme klasická představení, která lákají svým autorem a titulem. Nejedná se přitom o známé herce, herečky nebo režiséry. Lákáme na autory jako je Shakespeare, Molière, Marivaux nebo Čechov.“
Nezjednodušovat, ale chápat nově Většina uváděných inscenací je všeobecně známá, o to zajímavější může být inovativně nasvícený pohled: „Dovoluje nám to jinak přemýšlet nad klasickými hrami a tématy. Můžeme tak uvádět díla velkých autorů a použít jejich myšlenky, jejich sílu bez toho aniž bychom dílo přetvářeli. A zároveň tak ukazujeme něco nového.
Něco jiného to ale bylo u představení Příliš hlučná samota, které režíroval dnes již poměrně známý Laurent Fréchuret, který hru nastudoval asi před pěti lety, ale moc ji neuváděl. „Když nás oslovil, že by ji chtěl u nás hrát. Byli jsme velice hrdí, že k nám zavítal a že můžeme tohle kompletně literární Hrabalovo dílo představit. Text jsme nijak neměnili, jen k potřebám hry vybírali určité pasáže. Jinak je to ale kompletně hrabalovský jazyk, dodává koordinátorka. „Příliš hlučná samota, a to říkám v uvozovkách a nemyslím to vůbec nijak negativně, je hra nejvíc intelektuálská, kterou uvádíme v téhle sezóně. Velice literární a vysoké kvality. Já preferuji právě velkou uměleckou kvalitu.
Scéna - až pro dvě stě lidé - Théatre de Belleville se nachází v postranní pasáži nedaleko metra Belleville v jedenáctém pařížském obvodu. Příliš hlučná samota Bohumila Hrabala tady bude na programu ještě do konce března.
