Jeden den na této zemi
Na procházce životem s německým lyrikem a překladatelem Reinerem Kunzem a jeho českým překladatelem Romanem Kopřivou, který je autorem pořadu. Vysíláme při příležitosti 85. narozenin Reinera Kunzeho. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Seděl jsem u kuchyňského stolu se zasouvacím dřezem, když tu jsem zaslechl zpoza železné opony slova Jana Skácela: „... jak rozbitý hliněný hrnec...“ Na japonském tranďáčku recitoval vzápětí hlas neznámého autora:
Chtěli jsme být jako věci z hlíny
Být tady pro ty,
kdo ráno v pět pijí kávu
v kuchyni...
Bylo nedělní odpoledne, čaj o páté, Rakušáci právě vysílali v ORF pořad Jako věci z hlíny z cyklu Menschenbilder (Tváře lidí) a já se hrubě netěšil na maskáče a týdenní buzeraci za dveřmi. V četě vysokoškoláků-spojařů na vojenské katedře na Kraví hoře v Brně.
Ten hlas! A ta báseň! Přímý zásah do krajiny srdeční. Nebyla to slova ze Skácelova dopisu, ale snad dokonce rovnou z žalmu? Skácela jsem slyšel naživo v klubu na Křenové, ale to druhé jméno mi zhola nic neříkalo. – Nesčíslné množství navagónovaných tanků v noci, v dobytčácích opilí ruští vojáci s puškami, to byly ovšem rané vzpomínky dítěte na dospělý svět venku, otcův vyhazov z práce, krátce po doktorátu filosofie, a kariéru šupem dolů. A teď o takových věcech mluví se Skácelem ten cizinec!
Milan Kundera o Kunzem kdysi prohlásil, že je to nejslovanštější z Němců, které zná. Snad proto Kunze tak rád a s takovým úspěchem překládal poezii dlouhé řady českých básníků, mimo jiné i Ludvíka Kundery a Jana Skácela. Se Skácelem si také dopisoval. Určitým druhem vzájemné komunikace byly rovněž citace, narážky a vzkazy v básních obou autorů.
V Univerzitce jsem našel jeho socrealistické veršovánky z lipské Reclamky a dva svazky překladů z Holana, vydané na Západě. Naprosto fascinující nepoměr dvou světů. Ale čeho se tak dopídit? Vždyť třeba jistý germanista, který za normalizace utužoval bratrské svazky s NDR v Berlíně-Ost, autora posléze ve svém skriptu doma s uvědomělostí aparátčíka zamlčel. Poté, co mnohonásobně dekorovaný autor obdržel i cenu českého ministra zahraničí Gratias agit (2014), neopomněl ho ani ten povždy služebný duch doby jmenovitě vynachválit dalším generacím studentů v novém skriptu.
Poezie ve znamení ryb
S Reinerem Kunzem a jeho knihami jsem strávil víc než třicet let. Obeznával jsem němou řeč ryb a zkoušel ty fermáty mlčení zakázaných lidí přetlumočit. Takové pokusy existují mezitím asi v třiceti jazycích světa a přes padesát let. Nepřetržitý rozhovor s Janem Skácelem až do autorových letošních pětaosmdesátin pokusil jsem se tady ovšem poprvé spojit i pro posluchače. Rybář Reiner ve svých Jedenácti tezích o poezii a rybaření ještě podotýká: „Ryba je němá. Verš mluví. Proto způsobuje básnění víc potíží než rybaření.“ Možná že i tlumočení. Přeji Vám přesto ničím nerušený poslech tohoto (ne)rybího nokturnálu znovu na vlnách éteru!
Kunzovu tvorbu poznamenal život ve dvou německých diktaturách, ale i zasvěcující setkání s osvobodivou imaginací české lyriky a s generačními druhy v Československu. Vliv na něj měly také ideje Pražského jara. S Kunzovou vlastní tvorbou se mohli čeští čtenáři a posluchači setkat pouze v šedesátých a pak znovu v devadesátých letech. Autor byl totiž až do Listopadu 1989 oficiálně umlčen v celém východním bloku. K tomu přispěl mimo jiné jeho protest proti okupaci Československa v srpnu 1968. V rozhlasovém pásmu zazní dvě ukázky z Kunzeho bestselleru Podivuhodná léta, který nebyl v Česku dosud knižně vydán. Uslyšíte i mnoho nových překladů včetně překladů básní z Kunzeho poslední sbírky hodina u tebe sama.
P.S. Hlas Reinera Kunze ze záznamu uslyšíte díky nadaci Frankfurter Bürgerstiftung (úryvky z jubilantova čtení v zámečku Holzhausenschlöβchen ve Frankfurtu nad Mohanem 3. září t.r.)
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
