Jean Giraudoux: Ondina. Romantická pohádka pro dospělé o střetu dvou světů a pohledů na život i lásku

Ondina je stvoření z rodu rusalek a víl, bytost zrozená z vody – její průzračnost má živelnou sílu, životadárnost i hrozbu záhuby. Rytíř Hans je prvním mužem, příslušníkem lidského rodu, kterého Ondina spatří. Od toho okamžiku je k němu připoutána hlubokou, nekonečnou láskou – láskou absolutní, kterou duše člověka nemůže obsáhnout. Okouzlený Hans opouští kvůli Ondině všechny ostatní ženy i krásnou snoubenku Bertildu, ale střet s lidským světem, s jeho malostí, lhostejností a přetvářkou, znamená pro čistou Ondinu jen zklamání a bolest. Svou upřímností a bezprostředností nastavuje zrcadlo pokřivené společnosti, její veliký cit však nemůže skončit jinak než zkázou.

Takto zpracoval francouzský prozaik a dramatik Jean Giraudoux v literatuře nejednou použitý motiv nepozemské bytosti, rusalky, opouštějící pro lásku k člověku bezpečí vodní říše a mířící do světa lidí. Vytvořil hru, kterou nazval právě podle hlavní hrdinky Ondina. Nádherným, básnivým jazykem v ní přetavuje archetypální příběh do podobenství společnosti, v níž je vroucí cit vědomě umlčen netečností a opravdovost pokrytectvím. Jak připomíná Ondině královský komoří: „Dvůr je místo posvátné a člověk zde musí velice bedlivě střežit dva zrádce – svou řeč a svou tvář. Máte-li strach, musíte předstírat odvahu. Jestliže lžete – upřímnost. A kdybyste někdy náhodou chtěla říct pravdu, je lépe se tvářit, že lžete. Pravda tak dostane jistý nádech dvojsmyslnosti a vy máte možnost kdykoliv vycouvat.“