Jean-Claude Grumberg: K tobě, Země zaslíbená. Igor Bareš a Pavla Tomicová v zubařské tragédii

Natáčení hry Země zaslíbená, Pavla Tomicová a Igor Bareš
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Natáčení hry Země zaslíbená, Pavla Tomicová a Igor Bareš

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

S něhou, pochopením a kupodivu i s humorem vypráví francouzský dramatik příběh židovského dentisty Karla a jeho ženy Kláry, kteří procházejí tou nejtěžší zkouškou, jaké mohou být rodiče vystaveni. V hlavních rolích Igor Bareš a Pavla Tomicová. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Jako kluk chodil francouzský dramatik Jean-Claude Grumberg (*1939) k nemluvnému, věčně zamračenému židovskému zubaři, kterého se strašně bál. Po letech, když byl sám starší a poznal blíž příběh zubaře a jeho ženy, pochopil leccos, co jako dítě nechápal. A rozhodl se o něm vyprávět v divadelní hře, které dal podtitul „zubařská tragédie“. Jejími smutnými hrdiny jsou židovský dentista Karel a jeho žena Klára. Za války byli vystěhováni z ordinace i bytu, zažili ponižování, ukrývání i každodenní strach před deportacemi, ta nejtěžší zkouška však na oba čekala až po osvobození.

Před válkou se Karlovi a Kláře narodily dvě dcery, mladší byla jednoho dne zatčena cestou ze školy a odvezena s židovským transportem na východ, kde zmizela beze stopy. Starší dceru se rodičům podařilo ukrýt v karmelitánském klášteře. Celou válku přežili Karel a Klára díky naději, že se s dcerou zase shledají. Jenže po válce matka představená rodičům tvrdí, že dívka přijala křesťanskou víru a chce i nadále setrvat pod ochranou řádu, do kterého vstoupila. Na dopisy rodičů neodpovídá, ti ani netuší, jestli je skutečně četla. Jak Grumberg píše, Karel a Klára se stali sirotky po svých vlastních dětech…

Osudy židovských dětí ukrývaných v katolických zařízeních, které církev po skončení války odmítala vrátit přeživším příbuzným, jsou temnou a dodnes ne dost zmapovanou epizodou poválečné historie. Ve Francii je nejznámější případ bratrů Finalyových, který Jean-Claude Grumberg ve své hře také zmiňuje. Jejich židovští rodiče rakouského původu přišli do Francie po anšlusu Rakouska. Svoje dva malé syny stačili svěřit do opatrování katolického dětského útulku, sami během války zahynuli v koncentračním táboře. Krátce po válce se o děti přihlásila jejich teta, která se vystěhovala do Izraele, ale katolická církev chlapce zapírala, v roce 1948 je nechala pokřtít a dokonce je tajně přemístila z Francie do pobočného kláštera ve Španělsku. Až v roce 1953 po intervenci francouzského vrchního rabína se mohli bratři Finalyovi vrátit ke své rodině a svobodně se rozhodnout, v jaké víře budou žít. Aféra dětí Finalyových konfrontovala francouzskou veřejnost s přežívajícím antisemitismem, na kterém bylo šokující i to, jak brzy po válce se projevil.

Jean-Claude Grumberg. Narodil se v Paříži v rodině východoevropských židovských uprchlíků a traumatizující zkušenost se skrýváním a dětstvím bez otce, který zahynul v koncentračním táboře, zachycuje ve většině svých děl. Nejznámější a nejuváděnější autorovou hrou je Krejčovský salón (L´Atelier), za niž Grumberg získal řadu cen. Mimo vlastní psaní dramatizuje, upravuje a překládá klasické texty. Spolupodílel se rovněž  na vzniku několika filmových scénářů. Z dalších divadelních her jmenujme: Dreyfus; Nejspíš sníš (Rêver peut-être), Volná zóna (Zone Libre), Maminka se vrátí, chudáčku sirotku (Maman revient, pauvre orphelin) ad.

O pronásledování francouzských Židů za války a o traumatech, kterým museli čelit po ní, píše letos osmdesátiletý Jean-Claude Grumberg v celém svém díle. Ví o tom své, pochází z rodiny židovských přistěhovalců a holokaust ho připravil o otce. Tím cennější je humor a nadhled, s nimiž dokáže nahlížet i tak tíživé osudy, jako je ten, který potkal zubaře Karla a jeho ženu. Morous Karel je pronásledovaný za svoje židovství, přestože se k žádnému vyznání nehlásí a tvrdošíjně obhajuje svoje právo „věřit tomu, že v nic nevěří“. Spíš než za Žida, se vždycky považoval za Francouze, je proto velkým paradoxem, že na konci hry odplouvá se svou ženou do Izraele, protože pro něj Francie přestala být domovem.

Hanuš Bor

Rozhlasová adaptace Grumbergovy divadelní tragikomedie K tobě, Země zaslíbená začala tentokrát už od překladu. Ve francouzském originále se hlavní hrdina jmenuje Charles Spodek, což v češtině budí nežádoucí konotace. Po poradě s překladatelkou Kateřinou Neveu bylo příjmení změněno na Sabowicz naznačující, stejně jako původní Spodek, východoevropský židovský původ. Režisérka Natália Deáková svěřila hlavní role židovských manželů Igoru Barešovi a Pavle Tomicové. Spolu s nimi se ve studiu sešli Andrea Elsnerová, Jaromír Dulava, Dana Černá, Petr Čtvrtníček, Marika Procházková, Eliška Zbranková, Leoš Noha, Halka Třešňáková, Kryštof Racek a také Hanuš Bor, jehož hlasem promlouvá autor. 

Osoby a obsazení: Karel Sabowicz (Igor Bareš), Klára Sabowiczová (Pavla Tomicová - Malá), Jejich dcera (Eliška Zbranková), Paní Zuzana a sbor (Andrea Elsnerová), Autor, Zuzanin syn – dospělý (Hanuš Bor), Autor, Zuzanin syn – dítě (Kryštof Racek), René Bertrand (Leoš Noha), Jeho žena (Halka Třešňáková), Matka představená (Marika Procházková), Max, Karlův bratranec a sbor (Jaromír Dulava), Miriam, jeho žena (Dana Černá) a Stalingrad, pacient (Petr Čtvrtníček), Sbor (Andrea Elsnerová, Dana Černá, Jaromír Dulava, Petr Čtvrtníček)

Překlad: Kateřina Neveu
Rozhlasová úprava a dramaturgie: Renata Venclová
Zvuková realizace a hudba Filip Veret
Režie: Natália Deáková
Natočeno v roce 2019 (premiéra).