Je třeba naslouchat mýtům, které vysvětlují naši existenci. Seriál Afrodramaturgie představuje zásadní hry afrických dramatiků
Rodrigue Yao Norman: Haló, Afriko!
Dva bratři přišli před lety z Afriky do Evropy. Nyní se po deseti letech setkávají. Mají se vrátit do Afriky, jak navrhuje starší bratr Fall, nebo zůstat, jak plánuje Seck? Hru Haló, Afriko! napsal Rodrigue Yao Norman, původem Tožan, ještě před svou vlastní emigrací do Belgie. Text evokuje důležitá společenská témata jako např. problematiku migrace a integrace cizinců, otázku domova, identity, kořenů a odpovědnosti za osud svůj, své rodiny i rodné země či kontinentu.
Fall: Když jsme přijeli, spali jsme vsedě, vzpomínáš?
Seck: Je to taková poloha mezi… Není moc pohodlná, ale je míň nebezpečná.
Fall: Spali jsme kousek odsud.
Seck: Na nádraží pod širákem. Napospas havěti, větru a zimě.
Fall: Opravili to. Už bys to tam nepoznal. Dneska se přistěhovalci stahujou do kostelů. A kostely jsou čím dál míň „posvátný“! Stačí příkaz starosty a policajti ho znesvětěj.
Seck: A co dělají?
Fall: Uprchlíci?
Seck: Jo.
Fall: To, co jsme dělali my: utíkají.
Ukázka z hry Rodrigua Yao Normana Haló, Afriko!
Psát pro divadlo znamená pro Normana apelovat na řešení naléhavých otázek. Postavami jeho her jsou současní lidé, často takoví, které potkal a důvěrně zná. Píše o jejich životních cestách, o nerovnosti podmínek mezi severními a jižními zeměmi. Ty rozdíly zažil sám na vlastní kůži. Nesdílel sice strastiplný osud ilegálních přistěhovalců Falla a Secka, ponižující postavení, balancování na hraně života a smrti, zato projevy každodenního rasismu zdá důvěrně.
Komorní, čechovovsky laděný dialog dvou bratrů je jakousi cestou do hlubin jejich nitra. Dává nám nahlédnout nejen do života uprchlíků, ale ukazuje také naši evropskou civilizaci v poněkud jiném světle, než v jakém jsme ji mnohdy schopni sami vidět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
