Je třeba naslouchat mýtům, které vysvětlují naši existenci. Seriál Afrodramaturgie představuje zásadní hry afrických dramatiků

Caya Makhélé: Bajka o lásce, pekle a márnici

Caya Makhélé, pocházející z Konga, žije dnes ve Francii. Svou zřejmě nejslavnější hru napsal v roce 1989. A získal za ni několik cen, včetně Grand Prix Tchicaya U Tam´Si. V roce 1995 text vydalo nakladatelství l´Harmattan. „Bajka“ byla přeložena do angličtiny, hrála se v Africe i Evropě, a dokonce i v Čechách a na Moravě, v překladu Matyldy a Michala Lázňovských.

Je třeba naslouchat mýtům. Vysvětlují naši existenci. Zjevují nám naši odpovědnost vůči historii. Proto také mýty různých kultur odpovídají na stejné otázky. Západní mýty jsou v mé tvorbě, vzhledem k mým kořenům, pokusem o zrcadlení či hru masek. Vyjádřit, co bylo podstatou společnosti, která ve světovém měřítku vytvořila teorie separace, obchodování s lidmi, pro mě znamená tuto společnost polidštit. Tím, že její osud vezmu za svůj, stane se součástí té mé pohádky a ztotožní se s mou existenciální dramaturgií.
Caya Makhélé

Čtěte také

Caya Makhélé líčí s humorem absurditu a složitost našeho světa. Napsal moderní pohádku, která se odehrává v Africe, Evropě, kdekoli. A to během jediného dne, zkrátka „dne pod psa“. Možná ve snu. Makhélé vnímá nejen jevy viditelné, ale zjevuje také neviditelné. Afričané nejsou podle něj nikdy sami. Všude je provázejí jejich předkové. Hranice mezi životem a smrtí v podstatě neexistuje. Tahle podvojnost světa, jenž se neustále přetváří, se odráží i ve vnímání Makhélého postav.

Dramatik Caya Makhélé je také autorem románů, knih pro děti a básní. Ve svém nakladatelství Acoria vydává knihy dalších autorů. Je velkým milovníkem české kultury a Prahy. Ta náklonnost je oboustranná. Do češtiny byla přeložena nejen Bajka o lásce, pekle a márnici, ale také další dvě hry: Čarování a Sedm Mythových proměn.

Připravila: Lucie Němečková
Zvukový mistr: Jiří Slavičínský
Spustit audio