Je nádherné sledovat, jak spolu dokážou mluvit různé generace, říká vedoucí Divadla Paměti národa
Divadlo Paměti národa bylo založeno loni v neziskové organizaci Post Bellum. V čem je toto divadlo výjimečné? Co se za první rok povedlo a co se chystá přinést do regionů?
Divadlo Paměti národa vzniklo tak, že Pomoriški navázala na úspěch představení Paměť jsme my z roku 2019, které připravila pod hlavičkou Post Bellum. Představení vyrostlo na základě spolupráce s nizozemským Theater Na de Dam, které se divadelnímu způsobu vzpomínání dlouhodobě věnuje.
Každý příběh je důležitý.
Tamara Pomoriški
Mladí herci představovali příběhy pamětníků, se kterými v rámci přípravy mluvili. Inscenace se tehdy odehrála na pražském Masarykově nádraží, v lednu 2020 pak proběhlo další představení tohoto střihu – tentokrát v prostorách Národní knihovny. Studentka Veronika Vaňková, která se na přípravě a realizaci inscenace podílela, uvedla, že setkání s pamětníky bylo hodně zajímavé. Silné ale bylo i samotné představení a atmosféra příběhu.
Není to klasický dramaťák. Důležitá je i historie a to je super.
Veronika Vaňková
Následně se v rámci organizace Post Bellum otevřela možnost realizovat pravidelné dramatické kroužky v Praze, které by vycházely z práce s příběhy pamětníků. V letošním roce se projekt výrazně rozrostl a kroužky se otevírají nejen v Praze, ale i v Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Ostravě, na Kladně a Klatovsku. „Každá zkouška je přitom jiná,“ zmiňuje Timotej Ciprys a dodává, že „hledání způsobu, jak citlivě předat zprávu, kterou nese příběh, je velice důležité.“
Co mě spojuje s pamětníky? V příbězích, které zažívali během druhé světové války, byli ve stejném věku, jako jsem teď já.
Veronika Vaňková
„Na začátku se seznamujeme, sbíráme materiál, což je velmi důležité. Přitom pracujeme s databází Paměti národa,“ popisuje režisérka Tamara Pomoriški způsob práce s dětmi v kroužcích a dodává, že „osobní setkání s pamětníky nebo odborníky je také důležitou součástí práce stejně jako průzkum umění vázaného na epochu, se kterou pracujeme.“ Lektoři pak pracují s dojmy dětí, které reflektují. Potom následuje hledání témat, která ve skupině rezonují a na jejich základě vznikají etudy, které postupně rostou v představení.
Když zpracovávám příběh pamětníka, dostávám se do jeho pozice. Mohu tak lépe chápat historii i vše, co se tehdy dělo.
Timotej Ciprys
Hudbu pro ArtCafé připravila Anna Ribanská, která svým výběrem představuje dlouho očekáváné album zpěvačky Sevdalizy. Pořad připravila Jitka Kostelníková.
Související
-
Magdaléna Benešová, vedoucí vzdělávacího oddělení organizace Post Bellum, představuje nový projekt
Magdalena Benešová z organizace Post Bellum představuje pamětnický projekt pro výuku na dálku, který umožňuje dokumentovat příběhy vlastní rodiny.
-
Organizace Post Bellum chystá aplikaci s rozšířenou realitou
Nová mobilní aplikace umožní využít prvky rozšířené reality na našich výstavách, což se velice osvědčilo, tvrdí šéfredaktorka Magazínu Paměti národa Markéta Reszczynská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.