Je mojí životní obsesí, říká o Vítězslavě Kaprálové badatelka Karla Hartl. Její odkaz šíří z Kanady po celém světě
„Vítězslavu Kaprálovou bych zařadila nejen do české moderny, ale přímo do české avantgardy. Svou dobu předběhla v řadě hudebních ohledů. Melodie uměla nádherně podtrhnout neotřelými harmoniemi, její hudbu mohu poslouchat i po pětadvaceti letech zas a znova,“ říká o v Brně narozené umělkyni Karla Hartl, zakladatelka torontské The Kapralova Society. Odkaz umělkyně i mýty s ní spojené probrala ve Vizitce s Renátou Spisarovou.
Studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zakončila Karla Hartl v roce 1977. Záhy začala sledovat undergroundovou kulturu, našla mezi chartisty přátele a v roce 1984 nakonec emigrovala do Kanady. Zkušenosti má z práce na kanadském federálním ministerstvu kultury, ve Vizitce také popsala systém podpory tamních umělců.
Když se svým mužem přesídlila na konci devadesátých let na nějakou dobu z Kanady do Prahy, měla čas na důkladnou četbu a poslech hudby. „Vrhla jsem se i do veškeré literatury o Bohuslavu Martinů, kterého miluji, a při četbě jedné z jeho biografií jsem narazila na jméno Kaprálové. Chtěla jsem se o ní dozvědět něco víc a pídila se po komerčních nahrávkách, tehdy ale už žádné k dispozici nebyly. Naštěstí jsem narazila na brněnský rozhlasový archiv, odkud mi je poslali. Ještě teď si pamatuju, jak balíček s její hudbou přišel a jak sedím doma a s napětím si tu hudbu pouštím. Byla jiná než hudba Martinů, o to lépe, a na první poslech mě strhla,“ vzpomíná Karla Hartl. „Tehdy jsem si řekla, že pro ni musím něco udělat. Že se musí začít vydávat noty, nahrávky, musí se začít hrát. Stala se mnou obsesivní láskou.“
Kdo chce znát Kaprálovou, čte její dopisy
Brněnská rodačka Kaprálová zemřela v pouhých pětadvaceti ve francouzském městě Montpellier, pravděpodobně na tyfoidní horečku.
Byla múzou, žačkou a láskou Bohuslava Martinů, ale také kratince manželkou spisovatele Jiřího Muchy (1915 – 1991). Ten o své ženě píše v knize Podivné lásky, což byl dlouhou dobu jediný zdroj informací o Kaprálové. Jeho potenciální užití pro muzikologické účely však Karla Hartl zpochybňuje. „Je to dobrá beletrie, ale jako odborný zdroj posloužit nemůže,“ říká o knížce.
V kanadském Torontu založila neziskovku The Kapralova Society, sestavila mezinárodní odborný tým a začala se sháněním peněz a propagací. První společnou monografii o skladatelce vydali v roce 2011, ve Vizitce několikrát zmínila také čtyři důležité svazky soukromé korespondence. Knihy Dopisy domů, Dopisy láskám a Dopisy přátelům vyšly v Torontu v malých nákladech, k dispozici jsou v českých hudebních knihovnách a slouží i jako klíčový zdroj informací pro studenty hudební vědy. Tematický katalog s korespondencí s nakladateli už vyšel ve spolupráci s Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu.
Nejnovější knihou je Kauza Kaprálová, příběh posmrtné repatriace skladatelky. V jejím úvodu se Hartl vyrovnává s „omyly popularizačních snah“, mezi které patří i inscenace Vitka Kateřiny Tučkové v brněnské Huse na provázku. Díky aktivitám nadace The Kapralova Society je odkaz Kaprálové živý například i v Anglii, Holandsku a Francii, kde se na její dílo podle Hartl dlouho zapomínalo.
Z jednoho dopisu rodičům, který Kaprálová napsala v Paříži těsně po začátku nacistické okupace, Karla Hartl v rozhovoru citovala. Podle jejích poznatků nebyla skladatelka povrchní bohémka, mondéna a diblík, jak někdy bývá vykreslována, ale žena, která měla silné sociální cítění a přemýšlela do hloubky.
Související
-
Nezamiluju se do tváře, ale do toho, čím vším člověk je, říká herečka Tereza Marečková
Do Českého rozhlasu přišla s velkou novinkou – pokus o zakořenění v Praze, konkrétně v Městských divadlech pražských, kde byla v angažmá od roku 2019, se nezdařil.
-
Marek Kozák: Kaprálové klavírní koncert je dílo inspirativní, plné mladistvé energie
Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvádí v 19:30 v pražském Rudolfinu Koncert pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové. Sólistou je Marek Kozák.
-
Miriam Němcová: Mám radost, že jsem dívkám – dirigentkám prošlapala cestičku
Proč si zamilovala operu? Jak její kariéru ovlivnila matka, sopranistka Dagmar Rosíková, a jak to dnes vypadá v divadelní praxi s angažmá dirigentů a sólistů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
