Je mojí životní obsesí, říká o Vítězslavě Kaprálové badatelka Karla Hartl. Její odkaz šíří z Kanady po celém světě

Studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zakončila Karla Hartl v roce 1977. Záhy začala sledovat undergroundovou kulturu, našla mezi chartisty přátele a v roce 1984 nakonec emigrovala do Kanady. Zkušenosti má z práce na kanadském federálním ministerstvu kultury, ve Vizitce také popsala systém podpory tamních umělců.

Vítězslava Kaprálová|foto:Fotobanka Profimedia

Když se svým mužem přesídlila na konci devadesátých let na nějakou dobu z Kanady do Prahy, měla čas na důkladnou četbu a poslech hudby. „Vrhla jsem se i do veškeré literatury o Bohuslavu Martinů, kterého miluji, a při četbě jedné z jeho biografií jsem narazila na jméno Kaprálové. Chtěla jsem se o ní dozvědět něco víc a pídila se po komerčních nahrávkách, tehdy ale už žádné k dispozici nebyly. Naštěstí jsem narazila na brněnský rozhlasový archiv, odkud mi je poslali. Ještě teď si pamatuju, jak balíček s její hudbou přišel a jak sedím doma a s napětím si tu hudbu pouštím. Byla jiná než hudba Martinů, o to lépe, a na první poslech mě strhla,“ vzpomíná Karla Hartl. „Tehdy jsem si řekla, že pro ni musím něco udělat. Že se musí začít vydávat noty, nahrávky, musí se začít hrát. Stala se mnou obsesivní láskou.“

Kdo chce znát Kaprálovou, čte její dopisy

Brněnská rodačka Kaprálová zemřela v pouhých pětadvaceti ve francouzském městě Montpellier, pravděpodobně na tyfoidní horečku.

Vítězslava Kaprálová: Smyčcový kvartet op. 8|foto:vydavatelství Českého rozhlasu

Byla múzou, žačkou a láskou Bohuslava Martinů, ale také kratince manželkou spisovatele Jiřího Muchy (1915 – 1991). Ten o své ženě píše v knize Podivné lásky, což byl dlouhou dobu jediný zdroj informací o Kaprálové. Jeho potenciální užití pro muzikologické účely však Karla Hartl zpochybňuje. „Je to dobrá beletrie, ale jako odborný zdroj posloužit nemůže,“ říká o knížce.

V kanadském Torontu založila neziskovku The Kapralova Society, sestavila mezinárodní odborný tým a začala se sháněním peněz a propagací. První společnou monografii o skladatelce vydali v roce 2011, ve Vizitce několikrát zmínila také čtyři důležité svazky soukromé korespondence. Knihy Dopisy domů, Dopisy láskám a Dopisy přátelům vyšly v Torontu v malých nákladech, k dispozici jsou v českých hudebních knihovnách a slouží i jako klíčový zdroj informací pro studenty hudební vědy. Tematický katalog s korespondencí s nakladateli už vyšel ve spolupráci s Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu.

Hru Vitka o brněnské skladatelce Vítězslavě Kaprálové uvedlo Divadlo Husa na provázku|foto:Kuba Jíra

Nejnovější knihou je Kauza Kaprálová, příběh posmrtné repatriace skladatelky. V jejím úvodu se Hartl vyrovnává s „omyly popularizačních snah“, mezi které patří i inscenace Vitka Kateřiny Tučkové v brněnské Huse na provázku. Díky aktivitám nadace The Kapralova Society je odkaz Kaprálové živý například i v Anglii, Holandsku a Francii, kde se na její dílo podle Hartl dlouho zapomínalo.

Z jednoho dopisu rodičům, který Kaprálová napsala v Paříži těsně po začátku nacistické okupace, Karla Hartl v rozhovoru citovala. Podle jejích poznatků nebyla skladatelka povrchní bohémka, mondéna a diblík, jak někdy bývá vykreslována, ale žena, která měla silné sociální cítění a přemýšlela do hloubky.